Opět rostou i výnosy desetiletých dluhopisů, které přesahují 19 procent – což je skoro dvojnásobek toho, kolik Češi platí za spotřebitelský úvěr. Také výnosy italských a španělských dluhopisů vzrostly, pod tlakem je i Portugalsko a Francie. Výnosy dvouletých řeckých dluhopisů stouply o raketových 15 procentních bodů od července, kdy evropští lídři schválili další záchranný kruh pro tuto zemi 159 miliard eur. Trhy však přestávají věřit, že se země i přes pomoc neocitne v bankrotu, což se odráží hlavně na stavu krátkodobých dluhopisů.
Za napětím na trhu je opět mix špatných zpráv: vypadá to, že Angela Merkelová ztrácí svou vnitřní politickou pozici, přičemž Němci budou zítra hlasovat o pomoci Řecku. Investoři se obávají, že pokud se Merkelová bude více soustřeďovat na domácí dění, krize, v jejímž řešení hrají Němci klíčovou roli, se potáhne.
Itálii hrozí, že jí agentury sníží rating kvůli nedávným změnám v úsporném plánu. Tento týden má plán, kterým Evropská centrální banka podmiňuje záchranné výkupy italských dluhopisů, projít Senátem. Dnes přitom Itálii ochromí na protest proti škrtům generální stávka. To vše mělo dále za následek „černé pondělí“ na většině světových burz, Praha ztratila přes pět procent podobně jako ostatní evropské trhy a euro vůči dolaru oslabilo.
Svou rétoriku zostřil prezident ECB Jean-Claude Trichet, když uvedl, že Evropa směřuje ke konfederaci. Měla by být centrálně řízena, aby dluhová krize nezničila finanční sektor. „Pokud členská země eurozóny neschválí rozhodnutí, na kterém závisí stabilita celku, měla by mít eurozóna možnost zasáhnout centrálně,“ uvedl šéf ECB.
