Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi nicméně upozornil, že zatím nepadlo žádné konečné rozhodnutí. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dokonce podle agentury AP označil prohlášení řeckého ministra za „spekulaci“. „Nemohu to potvrdit,“ řekl novinářům.
Mluvčí Evropské komise uvedl, že Řecko dosáhlo při jednání s věřiteli výrazného pokroku. Dodal však, že před dokončením dohody ještě bude zapotřebí vyřešit několik otázek.
Podle řeckého ministra věřitelé přistoupili k ústupkům ohledně pracovní reformy. Vláda nyní plánuje, že předloží příští týden v parlamentu dva samostatné návrhy zákonů o úsporných škrtech a reformě trhu práce. Další detaily ministr neposkytl. „Jednání byla z velké části dokončena. Stále se ale snažíme o zlepšení,“ uvedl.
Podle řeckých médií je důvodem rozdělení hlasování o reformách do dvou bloků to, že v otázce pracovního trhu bude minimálně jeden ze dvou koaličních partnerů vládních konzervativců velmi pravděpodobně hlasovat proti. Jestliže ztráta hlasů poslanců Demokratické levice (DIMAR) ještě vládní většinu v parlamentu neohrozí, osud hlasování bude záviset také na rozpoložení socialistů, kteří dotvářejí trojkoalici. Předpokládá se, že o reformním balíku budou řečtí poslanci hlasovat v průběhu příštího týdne.
Podle dosavadních podmínek musí Řecko snížit rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2014. Země však chtěla prodloužit tento termín o dva roky, aby zmírnila dopad nového kola úsporných opatření na ekonomiku. Ministr zatím bližší informace k prodloužení termínu neuvedl.
Jednání Řecka se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu trvala dlouho kvůli sporům o další snižování platů a propouštění státních zaměstnanců požadovaných věřiteli. Nová opatření mají v příštích třech letech přinést státnímu rozpočtu 12 miliard eur (téměř 300 miliard Kč) a dohoda je důležitá k tomu, aby věřitelé uvolnili zemi 32 miliard eur ze slíbené pomoci.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond. Úvěr 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) však problémy země nevyřešil a letos dostalo Řecko druhý záchranný balík 130 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům a k ekonomickým reformám. Ty však mají negativní dopad na ekonomiku, která zažívá od konce roku 2008 hlubokou recesi a ke slabému růstu by se měla podle odhadů vrátit nejdříve ve druhé polovině příštího roku.
