„Nyní je čas zjistit, zda je EU unií solidarity nebo unií, v níž se všichni snaží chránit své hranice,“ řekl podle agentury Reuters řecký premiér. Řecko je spolu s Itálií zemí nejvíce zasaženou přílivem přistěhovalců, kteří do Evropy směřují ze severu Afriky na chatrných plavidlech přes Středozemní moře. Do Řecka, které se potýká s ekonomickou krizí, letos zejména přes Turecko dorazilo už 124 tisíc migrantů.
Itálie a Řecko se již na Brusel v souvislosti s problémem obracely, což vedlo lídry členských zemí k příslibu, že přijmou část uprchlíků. V praxi se to však dosud příliš neprojevilo. Unijní lídři slíbili, že přesídlí během dvou let 16 tisíc migrantů, což je podle představitelů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) „příliš málo a příliš pozdě“
Právě agentura OSN, která má na starosti uprchlíky, označila situaci na řeckých ostrovech za chaotickou. „Pokud jde o vodu, hygienu, zásobování potravinami, je to naprosto nedostačující. Na většině ostrovů není ubytovací kapacita, lidé ani nespí…,“ řekl novinářům šéf evropské větve agentury Vincent Cochetel, který navštívil ostrovy Kos, Chios a Lesbos. S podobnou situací se prý dosud nesetkal. „Toto je Evropská unie. Je to naprosto ostudné,“ dodal Cochetel.
Čtěte o situaci v řeckých uprchlických táborech:
Tsiprase podpořil v názoru, že by členské státy EU měly Řecku s jeho břemenem více pomoci. Jen během července podle Cochetela dorazilo do země asi 50 tisíc uprchlíků. Řecké ostrovy by se podle něho neměly stát druhým Calais. V tomto severofrancouzském přístavu panuje napjatá situace a nejméně desítka uprchlíků už zemřela ve snaze proniknout do Británie tunelem pod Lamanšským průlivem.
„Nápor imigrantů, kteří přijíždějí do Řecka, přesahuje rámec, který může naše státní infrastruktura zvládnout. Máme obrovské problémy se s tím vypořádat, a proto jsme požádali o pomoc EU,“ prohlásil řecký premiér. Podle Cochetela by měly Atény vypracovat určitý nouzový plán. „Řekli jsme jim, že kdyby šlo například o přírodní katastrofu, tak by také zmobilizovali i ostatní zdroje včetně ministerstva obrany,“ dodal pracovník UNHCR.
Evropská unie vyzvala členské země, aby splnily sliby a poskytly letadla a další prostředky nutné pro posílení mise evropské agentury Frontex, která zajišťuje vnější hranice EU. Agentura by tak mohla mnohem více pomoci Řecku, ale i například Maďarsku s přílivem uprchlíků. Do Maďarska jen letos dorazilo více než 110.000 migrantů.
Zdvojnásobení rozpočtu Frontexu
Unijní lídři letos v dubnu slíbili, že ztrojnásobí rozpočet Frontexu a poskytnou agentuře i další prostředky. „Jestliže tyto prostředky nedostaneme, mohlo by to vážně narušit schopnost Frontexu pokračovat v činnosti,“ uvedla mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová. Jak dodala, je zapotřebí zejména více letadel a další „technická pomoc“, země jako je Řecko či Maďarsko potřebují rovněž hlídkové vozy.
Aténám zvládnutí situace komplikuje také propad do hospodářské recese. Tsiprasova vláda navíc musí věnovat mimořádnou pozornost dojednání podmínek třetího záchranného programu pro svou zemi, bez něhož by země finančně zkolabovala, a její schopnost zvládat příliv uprchlíků by tak dále uvadla.
