Řecko vytipovalo 40 ostrovů k pronájmu. Přitečou peníze?
„Určili jsme lokality, které mají dobrý terén, jsou blízko k pevnině a zároveň nepředstavují žádné ohrožení národní bezpečnosti,“ podotkl zástupce fondu, jehož na svých internetových stránkách citovala agentura Bloomberg. „Legislativa nám teď nedovoluje přímo je prodat a my to ani nemáme v úmyslu,“ dodal.
Fond má za úkol získat do roku 2020 z prodeje státního majetku zhruba 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun). Řecko totiž musí splnit podmínky, k nimž se zavázalo výměnou za přijetí zahraniční pomoci. Ta celkem dosahuje kolem 240 miliard eur (asi 5,9 bilionu korun). Řecko mělo už v červnu získat další část pomoci, věřitelé ale její uvolnění zatím odkládají.
Na seznamu ostrovů určených k pronájmu jsou pásy země o velikosti od 500 tisíc do tří milionů čtverečních metrů. Jde o místa, která lze využít na luxusní turistická centra a pronajmout na 30 až 50 let. Fond zkoumal 562 z celkových asi 6000 ostrovů a ostrůvků, které patří Řecku.
Tendr na OPAP bude asi jedinou letošní privatizací
Atény slíbily mezinárodním věřitelům, že letos získají miliardy eur z prodeje státního majetku. Řecká privatizační agentura HRADF oznámila, že příští týden zahájí mezinárodní tendr na prodej 29 procent akcií v státním sázkovém gigantu OPAP.
OPAP je jednou z největších veřejně obchodovaných sázkových společností v Evropě. Vláda v ní vlastní 34 procent a ovládá její vedení.
Šéf privatizační agentury Kostas Mitropulos v červenci agentuře Reuters řekl, že Řecko v letošním roce zprivatizuje pouze OPAP a jednu budovu v Aténách. Získá tak mnohem méně peněz, než plánované tři miliardy eur.
Atény si na tento rok původně naplánovaly privatizaci například plynárenské společnosti DEPA, provozovatele sítě plynovodů DESFA nebo energetické společnosti Hellenic Petroleum. Nová řecká vláda pod vedením konzervativců slíbila zaměřit se právě na a privatizaci a zpoždění vysvětluje letošními opakovanými volbami a nedořešenými administrativními překážkami.
Příští rok už by Řecko mělo přistoupit k prodeji velkých podniků, jako je elektrárenská společnost DEI, vodárenská EYDAP nebo poštovní společnost ELTA. V plánu je i prodej železnice, letišť či nemocnic.