Podle ministra se bude hlasovat ve dvou krocích - nejprve o úsporách za 28 miliard eur (asi 682,5 miliardy korun), zvlášť pak o návrhu zákona, kterým se budou reformy zavádět do praxe. Oba návrhy přitom bude nutné schválit, pokud se chce Řecko dočkat další tranše úvěru za 12 miliard eur (asi 292,5 miliardy korun).
Právě schválením dalších úsporných opatření podmiňují vyplacení další tranše úvěru věřitelé, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Od nich si Řecko loni v květnu jako vůbec první země eurozóny zajistilo záchranný úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Řecko čeká na 12 miliard eur a když je do poloviny července nedostane, pravděpodobně nebude mít peníze na splacení dluhopisů.
Návrh zákona o realizaci reforem předložilo ministerstvo financí včera v podvečer. Návrh má podle agentury AP celkem 73 stran a mimo jiné je v něm uvedeno, že vznikne úřad pro dohled nad privatizací státního majetku. Jeho úkolem bude zajistit do roku 2015 prodej státních aktiv za 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun).Návrh počítá s dalším zvýšením daní, které se dotkne i lidí s nízkými příjmy. V současné době platí daně jen ti, kteří si vydělají více než 12 tisíc eur ročně (asi 24 400 korun měsíčně). Nově ale budou odvádět daně i občané s příjmem od osmi tisíc eur ročně (asi 16 250 korun měsíčně). Zároveň se zavede i daň ze solidarity, kterou budou platit všichni s příjmem alespoň 12 tisíc eur ročně. Předpokládá se také, že podniky budou platit vyšší daň z pohonných hmot. Dále se zavádí limit na přijímání nových zaměstnanců ve veřejném sektoru, a to tak, že organizace budou moci na každých deset propuštěných přijmout pouze jednoho nového zaměstnance. Zvýší se některé spotřební daně a dojde i na zvýšení silniční daně.
Opatření prý zahrnují i prvek nespravedlnosti
„Včerejšek (čtvrtek - pozn. ČTK) pro mě byl velmi nepříjemným dnem, protože jsem musel říct hořkou pravdu a protože jsme museli souhlasit s velmi přísnými opatřeními. Jsou to opatření, která zahrnují i prvek nespravedlnosti a prvek nadměrného zdanění,“ řekl ministr členům parlamentního výboru pro finanční záležitosti.
Venizelos přitom nevyloučil, že za dobu, kdy bude ve funkci ministra financí, nebude muset sáhnout k ještě dalším úsporným opatřením. Spolu se svými náměstky se ale prý pokusí zajistit, aby k dalším úsporám už sahat nemusel. „Nemůžeme se stále vracet a žádat nápravná opatření. Netvrdím však, že pokud budu ve funkci ministra financí a budu bojovat s krizí, tak už nikdy nezavedu další opatření,“ řekl Venizelos.
„Vynaložíme veškeré lidsky možné úsilí, abychom zavedli rozpočtový a střednědobý program i bez nových opatření. Výsledek ale závisí na státu jako celku, na veřejné správě, na celém trhu, na daňové součinnosti všech obyvatel,“ upozornil ministr. Řekové jsou pověstní, že se vyhýbají placení daní a zneužívají sociální dávky.
Činitelé ministerstva uvedli, že o návrhu úsporných opatření se bude v parlamentu jednat v pondělí a v úterý, hlasovat se bude buď v úterý, anebo ve středu. O návrhu zákona o realizaci reforem se bude jednat ve středu, s hlasováním se počítá ve čtvrtek. Je ale také možné, že se jednání protáhne až do pátku.
Obyčejní Řekové jsou neustálým utahováním opasků značně rozladěni, takže stávky jsou v ulicích řeckých měst na denním pořádku. Odboráři svolali na úterý 48hodinovou generální stávku, která se má krýt právě s projednáváním úsporných opatření v parlamentu. Kromě toho se Řekové musejí potýkat s občasnými výpadky elektřiny, protože stávkují i zaměstnanci státního podniku, který se stará o distribuci. Zaměstnancům se nelíbí, že podnik by měl být zprivatizován.
