Základem pro konkrétní návrhy, které ve čtvrtek řecký kabinet partnerům nabídne, bude nedávná politická dohoda lídrů všech řeckých politických sil, vysvětlil později v europarlamentu řecký premiér. Jako jedno z konkrétních opatření zmínil omezení možností předčasného odchodu do důchodu.
Do čtvrteční půlnoci
Mluvčí Evropské komise Mina Andreevová dnes v Bruselu uvedla, že termín pro předání návrhů je čtvrteční půlnoc. Poté je podle ní musí posoudit Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond, které svou analýzu dají ministrům financí eurozóny. Ti připraví podklady pro nedělní summit, na němž padne rozhodnutí, zda návrhy jsou základem pro diskusi o dalším záchranném programu pro Řecko, vysvětlila mluvčí.
„Jsou to reformy, které předchozí vlády a politický režim nechtěly spustit,“ řekl europoslancům Tsipras. Podotkl, že nynější levicový kabinet je u moci pět a půl měsíce, kdežto řecké problémy trvají přes pět let. Jeho vláda je prý rozhodnuta nebojovat s Evropou, chce ale změnit myšlenkové nastavení, které Řecko a eurozónu do současné situace dostalo.
„Evropa je na zásadní křižovatce. To, co dnes označujeme za řeckou krizi, je projevem neschopnosti eurozóny najít trvalé řešení obnovující se dluhové krize. Není to řecký problém, je to evropský problém. A evropské problémy potřebují evropská řešení,“ prohlásil mimo jiné Tsipras.
Bouřlivá atmosféra
Jeho vystoupení na plénu europarlamentu ve Štrasburku se odehrávalo v bouřlivé atmosféře, několikrát jej přerušil potlesk levicových poslanců a bučení z jiných částí sálu.
Řecký premiér europoslance oslovil ráno po mimořádném summitu eurozóny, na kterém lídři zemí platících eurem dali Řecku do neděle čas na konečnou dohodu. Dnes to ostatně ve svém vystoupení zdůraznil i šéf jednání členských zemí EU Donald Tusk, když řekl, že na dohodu už zbývají jen čtyři dny. V neděli se kvůli řecké krizi mimořádně sejdou prezidenti a premiéři všech 28 zemí Evropské unie.
Žádost o pomoc
Tsipras řekl, že Atény posílají Evropskému stabilizačnímu mechanismu žádost o novou finanční pomoc. ESM následně potvrdil, že se tak opravdu stalo. „ESM obdržel řeckou žádost,“ uvedl mluvčí. Ministři financí eurozóny se budou touto žádostí, která je formálně adresována předsedovi euroskupiny Jeroenu Dijsselbloemovi, zabývat během středeční telekoference.
Do čtvrtka by měla řecká vláda předložit partnerům také věrohodný a rozsáhlý seznam reforem, které hodlá v zemi udělat. Tsipras míní, že v příštích dnech se „výzvy nynější kritické doby“ podaří vyřešit v nejlepším zájmu Řecka i eurozóny.
Řekové minulou neděli v referendu odmítli představu reformních kroků, které navrhovala trojice věřitelských institucí - Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka. Výsledek referenda premiér země dnes označil za odvážnou volbu v době tvrdého tlaku a zavřených bank. „Nebylo to rozhodnutí přerušit rozhovory s Evropou,“ řekl Tsipras.
Zpráva, kterou referendum vyslalo, je podle něj „křišťálově jasná“ v tom, že EU buď bude demokratická nebo bude čelit velkým potížím s přežitím za těžkých okolností. Řecký premiér tak narážel na pondělní vystoupení šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který po nedělním referendu žádal vysvětlení, co vlastně jeho výsledek znamená.
Vlády klientelismu
Tsipras ale ve vystoupení odmítl, že za řecké problémy jsou odpovědní „podlí cizinci“. „Řecko se dostalo na hranu bankrotu, protože po mnoho let řecké vlády vytvářely vládu klientelismu, posilovaly korupci, vytvářely a udržovaly propojení mezi ekonomickou a politickou mocí,“ vypočítal levicový premiér. Připomněl, že podle studie Credit Suisse drží 56 procent řeckého národního bohatství jen desetina občanů.
Dosavadní programy pomoci zemi podle Tsiprase situaci jen zhoršily. „Žádná z reforem nepomohla, nezlepšila práci a efektivnost státní správy. Ta pracovala spíše pro své zájmy než pro společné dobro,“ podotkl.
Pavel Páral: O jediném správném řešení se nejedná
