Restart vztahů USA a Kuby možná pošle veterány do garáže

Na Kubě dodnes jezdí veteráni z 50. let

Na Kubě dodnes jezdí veteráni z 50. let Zdroj: Profimedia.cz

Na Kubě jezdí dodnes vozy z 50. let.
Na Kubě jezdí dodnes vozy z 50. let.
Na Kubě jezdí dodnes vozy z 50. let.
Na Kubě jezdí dodnes vozy z 50. let.
Na Kubě jezdí dodnes vozy z 50. let.
13
Fotogalerie
Kultovní americké vozy z 50. let, které dodnes brázdí Kubu, by mohly z „ostrova svobody“ v dohledné době zmizet. Tedy alespoň část z nich. Nedávné oživení americko-kubánských vztahů totiž na ostrov zřejmě přiláká řadu sběratelů aut. Je však otázkou, jakou cenu mohou mít vozy, které jsou v běžném provozu přes půl století.

Modely Pontiac Chieftan, Plymouth Belvedere nebo Chevrolet Bel Air patřily v 50. letech k tomu nejlepšímu, co nabízel tehdejší americký automobilový průmysl. Zatímco v USA dnes platí za ceněné veterány, na Kubě jsou tyto vozy stále v ulicích. Podle agentury AFP jich na ostrově dosud jezdí na 70 tisíc kusů. Podivuhodný skanzen vznikl díky přísné politice tamního režimu – do září 2011 bylo na ostrově možné volně prodávat nebo kupovat jen ty automobily, které se na ostrově vyskytovaly před revolucí z roku 1959.

Rok starý zákon, díky němuž si Kubánci mohli začít kupovat vozidla poprvé bez povolení vlády, na stavu věcí příliš nezměnil. Ceny nabízených modelů jsou tak přemrštěné, že do letošního léta se prodalo jen 50 nových zahraničních aut a čtyři motorky.

Kolik almendrones zmizí?

Legendární vozy, jež Kubánci nazývají „almendrones“ (španělsky „mandle“ podle charakteristického tvaru aut - pozn. aut.) by tentokrát mohly dojezdit díky oživování americko-kubánských vztahů. Uvolnění embarga by totiž mohlo do zakonzervovaného automobilového muzea přilákat koupěchtivé sběratele a znalce z celého světa. Těžko ale odhadnout, kolik vozů si nakonec odvezou.

„To by mi musel někdo nabídnout skutečně zajímavou částku, abych auto prodal,“ uvedl Aramis Carmona, který vozí turisty svým červenobílým Chevroletem z roku 1953. „Zajišťuje mi živobytí,“ vysvětluje Carmona. „Když mám nějaké peníze navíc, koupím třeba motorový olej, protože vím, že mi můj vůz pomáhá živit mou rodinu,“ dodává. Carmona nicméně věří, že se určitě najdou i majitelé, kteří letitého veterána vymění za něco novějšího.

Jakou vlastně mají hodnotu?

Otázkou zůstává, jakou mají historické vozy z Kuby vlastně hodnotu, uvažuje magazín Time. Znalci totiž oceňují především zachovalé vozy. Na Kubě přitom tato auta jezdí i přes padesát let bez přestávky. To s sebou nese další problém – náhradní díly. Čím víc se auto blíží originálu, tím víc je ceněné. Kubánci ovšem neměli povoleno dovážet originální součástky. „Udržování těchto aut na silnici je něco, co nakonec snižuje jejich hodnotu, protože je jasné, že některé díly už nebudou originální,“ uvažuje Steve Linden, expert na veterány.

Jonathan Klinger ze společnosti Hagerty, která se zaměřuje na pojišťování veteránů, souhlasí, že ceny některých kubánských vozů budou zkreslené. „Někteří lidé očekávají objevení skutečného pokladu,“ uvedl Klinger. „Nicméně to, co od 50. let na Kubě stále jezdí, mnohdy bude fungovat jen díky obrovské vášni a především kutilství místních lidí,“ řekl.

Znalci se však shodují v tom, že spíš než historická hodnota bude zvyšovat cenu příběh těchto aut. „Auta z Kuby nebudou příliš cenné kousky jako veteráni, ale na trhu budou přesto vyčnívat,“ věří Klinger. „Když budete mít v nabídce pět totožných aut, z nichž jedno nebude sice nejkrásnější, ale bude pocházet z Kuby? To přece musí kupce přilákat,“ dodal.

O řadu aut se strhne „bitka“, nájezdy sběratelů ale na Kubě nečekejme, uvažuje Linden. Dokládá to situací v Ruska, kde se po rozpadu SSSR také objevila spousta amerických veteránů z 50. let – do USA se jich však vrátilo málo. „O auta z geograficky bližší Kuby bude možná větší zájem, ale spíš o tom pochybuji,“ uzavírá Linden.

Normalizaci vztahů USA s Kubou podporuje 40 procent Američanů
Američané spíše podporují normalizaci vztahů s komunistickou Kubou. Svědčí o tom průzkum veřejného mínění, jehož výsledky před nedávnem zveřejnila agentura Reuters. I když značné procento dotázaných občanů USA nemá jasno, převaha stoupenců normalizace je zřetelná.
Obama oznámil navázání diplomatických styků s odvěkým nepřítelem ve středu 17. prosince a souběžně s ním kroky k normalizaci oznámil v Havaně i kubánský vůdce Raúl Castro. Obě země si rovněž vyměnily několik dlouhodobě vězněných špionů a Kuba slíbila propustit skupinu asi 50 politických vězňů.
Anketa byla provedena už v říjnu. Ukázala, že proti navázání přátelských vztahů s Kubou je necelých 20 procent Američanů, zatímco postupnou normalizaci podporuje zhruba dvojnásobek. Asi 39 procent dotázaných nemá na vztahy mezi USA a Kubou jasný názor.

Analýza: Jak se v posledních 12 měsících vedlo lídrům světové politiky