Režisér Polanski v USA stíhán nebude. Vydání je nepřípustné, rozhodl soud

Roman Polanski

Roman Polanski Zdroj: CTK/AP/Michael Probst

Soud v polském Krakově odmítl vydání filmového režiséra Romana Polanského do USA, kde je stíhán kvůli sexuálnímu styku s nezletilou z roku 1977. Rozsudek je zatím nepravomocný, prokuratura se proti němu může odvolat. "Soud dospěl k závěru, že vydání polského a francouzského občana Romana Polanského je nepřípustné," oznámil soudce Dariusz Mazur. Takový krok by podle něj byl v rozporu s polskými zákony a poškodil by lidská práva 82letého režiséra, herce a producenta.

Umělec nebyl při vynášení verdiktu v jednací síni přítomen. Polanski má americký i polský pas a americká justice žádá jeho vydání kvůli sexuálnímu styku s nezletilou v Kalifornii před 38 lety.

Režisér při procesu v USA sex s tehdy třináctiletou dívkou přiznal, trval ale na tom, že nešlo o znásilnění, nýbrž o pohlavní styk, se kterým dívka souhlasila. V USA je ale sex s nezletilci považován za znásilnění.

Polanski si v roce 1977 po dohodě odpykal trest 42 dnů vězení. Následující rok ale ze země utekl v obavách z dlouholetého trestu, který mu hrozil vzhledem k tomu, že kalifornský soudce chtěl případ znovu projednat.

Soudce Mazur v odůvodnění rozsudku poukázal na zmíněnou dohodu umělce s americkou prokuraturou, přičemž režisér svou část splnil, když se přiznal a šel dobrovolně do vězení. Z tohoto důvodu je podle mínění krakovského soudu extradice nepřípustná.

Polská veřejnost je ale převážně proti vydání slavného krajana

Krakovské státní zastupitelství dospělo v lednu k závěru, že režiséra je možné do USA vydat, třebaže trestný čin, kvůli kterému Američané chtějí Polanského pohnat před soud, je podle polských zákonů promlčený. Polanski žije ve Francii a žádost USA o jeho vydání už před pěti lety řešil soud ve Švýcarsku, který ji nakonec zamítl.

Polská prokuratura se může do sedmi dnů proti dnešnímu zamítavému rozhodnutí odvolat k vyšší soudní instanci. Pakliže by uspěla, nebezpečí vydání by bylo pro Polanského v Polsku mnohem větší.

V listopadu totiž nastoupí k moci nová vláda pravicové konzervativní strany Právo a spravedlnost, která v neděli vyhrála parlamentní volby a jejíž šéf Jaroslaw Kaczyński dal najevo, že Polanski by se „měl zodpovídat“.

Polská veřejnost je ale převážně proti vydání „svého“ slavného krajana. Polanski získal v roce 2002 cenu americké Akademie filmových umění a věd, Oscara, za režii dramatu o holokaustu Pianista. Kromě toho byl na tuto cenu nominován v roce 1974 za detektivní film Čínská čtvrť a v roce 1979 za drama Tess.

Režisér Polanski je excentrický v tvorbě i v životě
Vizitka filmového režiséra Romana Polanského (82), kterého dnes soud v polském Krakově odmítl vydat do USA, kde je stíhán kvůli sexuálnímu styku s nezletilou z roku 1977:
Polanski natočil přes dvacet filmů (v některých i hrál), z nichž řada se nesmazatelně zapsala do dějin světové kinematografie. Cenami, včetně Českého lva, je ověnčený mimo jiné jeho Pianista (drama židovského hudebníka z válečného Polska), jenž dostal v roce 2003 tři americké Oscary (i za režii). Polanski si ale cenu osobně nepřevzal, neboť od roku 1978 žije mimo USA, odkud utekl před vězením kvůli sexuální kauze.
Roman Polanski se narodil 18. srpna 1933 v Paříži do polsko-židovské rodiny, která se ale tři roky nato vrátila do polského Krakova. Matka zemřela v koncentračním táboře, synovi se podařilo uprchnout z ghetta a válku přežít na polském venkově.
Už během studia filmové akademie v polské Lodži natočil Polanski několik filmů a hrál mimo jiné ve snímcích Andrzeje Wajdy, ale i v československo-polském filmu Jaroslava Macha Co řekne žena (1958). Tehdy se Polanski poprvé oženil - s polskou herečkou Barbarou Kwiatkowskou, s níž se po dvou letech rozvedl.
Již za celovečerní debut Nůž ve vodě (1962) byl Polanski nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. V roce 1963 odešel z Polska. Krátce nato získal Stříbrného medvěda za horor Hnus o rozpadu osobnosti dívky (Catherine Deneuveová) zatížené sexuálními zábranami a Zlatého medvěda za drama Ve slepé uličce.
Tragédie ho potkala v srpnu 1969 (rok po uvedení jeho hororu Rosemary má děťátko), kdy příznivci masového vraha Charlese Mansona v jeho losangelském domě ubodaly jeho manželku, herečku Sharon Tateovou ve vysokém stupni těhotenství. Polanski, jenž tehdy nebyl doma, se zhroutil a odešel do Evropy. Památce své ženy věnoval drama Tess (1979) oceněné třemi Oscary.
Do USA se Polanski vrátil v roce 1974 kvůli natáčení filmu Čínská čtvrt s Jackem Nicholsonem a Faye Dunawayeovou, který získal 11 nominací na Oscara (jednoho dostal) a tři Zlaté glóby (včetně glóbu za režii).
V březnu 1977 ale v domě Jacka Nicholsona (herec nebyl doma) fotografoval nezletilou dívku (její matka s focením souhlasila) a pak s ním měl sexuální styk. Za sex s dívkou, která měla tři týdny před 14. narozeninami, mu hrozilo až 50 let vězení. Uzavřel tehdy dohodu s prokuraturou a odseděl si 42 dní. Pak utekl do Evropy.
Při natáčení dramatu 48 hodin v Paříži (1988) se seznámil s o 33 let mladší herečkou Emmanuelle Seignerovou, s níž se oženil a s níž má dceru Morgane (22) a syna Elvise (17). Manželku obsadil i do erotického dramatu Hořký měsíc (1992), mysteriózní Deváté brány (1999) či do svého posledního filmu o sadomasochistickém vztahu Venuše v kožichu, který byl loni oceněn Césarem.
Polanski několikrát navštívil ČR, mimo jiné při natáčení a světové premiéře adaptace románu Charlese Dickense Oliver Twist (2005), v roce 2004 v Karlových Varech dostal Cenu za mimořádný umělecký přínos světovému filmu a rok předtím v Praze přebíral cenu festivalu Febiofest za přínos světové kinematografii.
Sexuální kauza ho dostihla opět v září 2009, když byl na žádost USA zatčen ve Švýcarsku, kam jel na festival do Curychu převzít cenu za celoživotní dílo. Několik týdnů strávil ve vazbě a půl roku v domácím vězení ve své tamní chatě, než Švýcarsko rozhodlo, že ho nevydá.
USA požádaly Polsko o zadržení Polanského, jenž má polský i francouzský pas, loni v říjnu; polská prokuratura ho jen vyslechla.
Krakovské státní zastupitelství letos v lednu dospělo k závěru, že režiséra je možné do USA vydat, třebaže trestný čin, kvůli kterému Američané chtějí Polanského pohnat před soud, je podle polských zákonů promlčený. Soudce Mazur ale dnes v odůvodnění rozsudku poukázal na dohodu umělce s americkou prokuraturou z roku 1977, kdy režisér šel dobrovolně do vězení. Z tohoto důvodu je podle mínění krakovského soudu extradice nepřípustná. Polanski se dnešního vynesení verdiktu nezúčastnil.
Polská prokuratura se může do sedmi dnů proti zamítavému rozhodnutí odvolat k vyšší soudní instanci. Pokud by uspěla, nebezpečí vydání by bylo pro Polanského v Polsku mnohem větší. V listopadu totiž nastoupí k moci nová vláda pravicové konzervativní strany Právo a spravedlnost, která v neděli vyhrála parlamentní volby a jejíž šéf Jaroslaw Kaczyński dal najevo, že Polanski by se „měl zodpovídat“. Polská veřejnost je ale převážně proti vydání slavného krajana.
Dívka z Polanského sexuální kauzy Samantha Geimerová, rozená Gaileyová, ho v roce 1988 zažalovala kvůli citovému strádání a v roce 1993 se s ním mimosoudně dohodla na odškodnění. Není ale známo, zda ho Polanski celé vyplatil. Později Geimerová údajně žádala úřady, aby případ urovnaly, aniž by Polanski musel do vězení. Obvinila také média i soud z toho, že jí a její rodině „způsobily větší újmu než Polanski“.
O kauze vznikl v roce 2008 dokument Roman Polanski: Hledaný a žádaný. Geimerová v roce 2013 vydala knihu Dívka: Život ve stínu Romana Polanského.

Polanski a spravedlnost