Podle něho by širší okruh zahrnoval všechny země EU a byl by dál založen na jednotném trhu a jeho svobodách, včetně volného pohybu osob v rámci schengenské dohody. Druhý okruh by byl menší, představoval by „srdce“ Evropské unie a byl by složen z rekonstruované a více integrované eurozóny. Ta by měla svého šéfa financí voleného Evropským parlamentem. Šlo by o „skutečnou“ ekonomickou unii s vlastní jednotnou sociální politikou.
Itálie, která usiluje již léta o hlubší evropskou integraci, by uvítala, kdyby debaty o těchto změnách začaly v roce 2017 u příležitosti 60. výročí Římské smlouvy z března 1957, která vytvořila Evropské hospodářské společenství (EHS), předchůdce EU.
Gozi varoval před setrváním unie v současném stavu, kdy jsou eurozóna a schengenská pravidla vystaveny těžkým zkouškám, protože hrozí, že se EU začne pozvolna zase rozpadat a navrch budou mít v členských zemích populisté.
Němci se nemají k činům
Podle Goziho Francie sdílí názory italské vlády, ale zatím se neměla k činu, podobně jako Německo, které jeví snahy závažná rozhodnutí odkládat.
Otázku evropské integrace už ale nejnověji nastolila Británie, která si chce samostatně vyjednat lepší podmínky britského členství, zejména volnější vztah Londýna s unijními institucemi. Kontroverzní je zejména její žádost o omezení britských sociálních dávek pro občany z jiných unijních zemí, jejímž cílem je snížení migrace do Británie. Zejména východní část EU ale na tyto snahy pohlíží odmítavě.