Rok nezávislý Jižní Súdán bojuje o ekonomické přežití

těžba ropy v Jižním Súdánu

těžba ropy v Jižním Súdánu Zdroj: profimedia.cz

Právě před rokem se Jižnímu Súdánu podařilo dosáhnout nezávislosti na Súdánu.
Jižní Súdán slavící rok nezávislosti se potýká s velkými ekonomickými problémy.
Země má sice bohatá naleziště ropy, ropovody však vedou přes Súdán, s nímž obyvatelé nového státu vedli mnohaletou občanskou válku.
Ropa však z Jižního Súdánu neproudí. Nová země se nedohodla se severním sousedem na výši transportních poplatků a dodávky suroviny proto zastavila.
Vybudování alternativního ropovodu do Keni by podle odborníků bylo příliš nákladné a mohlo by přinést velké ekologické škody.
7
Fotogalerie
Právě před rokem získal nezávislost Jižní Súdán. Své odštěpení od Súdánu slavil jako velký politický úspěch. Z ekonomického hlediska se ovšem v Jižním Súdánu kupředu téměř nic nepohnulo, navzdory velkým zásobám ropy, uvedl server Deutsche Welle.

Přestože je nový stát bohatý na ropu, vodu a nerostné suroviny, bojuje o přežití. Své stopy zde zanechala dlouhá léta trvající občanská válka. A dodnes v zemi chybí téměř vše: školy, nemocnice, elektrický proud, voda a od počátku letošního roku také benzín, přestože se v zemi nacházejí velká ropná naleziště. Mnohá ložiska ropy sice leží na jihu, ale potrubí na export suroviny vedou jen přes sever.

Mapa Jižního Súdánu

Mapa Jihosúdánské republikyMapa Jihosúdánské republiky

Žádná ropa jimi však neproudí, protože se oba súdánské státy dosud nedohodly na výši tranzitních poplatků za jejich použití. Vláda severního Súdánu v Chartúmu požaduje 36 dolarů za barel ropy, která proteče trubkami. Tolik peněz ovšem Jižní Súdán platit nehodlá. V lednu nový stát svého severního souseda obvinil, že ho neoprávněně připravil o velké množství ropy a její další dodávky proto zastavil.

Od té chvíle jsou pokladny v Jižním Súdánu prázdné, neboť ropa přináší 90 procent příjmů země. Wolf-Christian Paes z bonnského International Centre for Conversion tvrdí s určitostí: „Pokud se nepodaří dosáhnout dohody, bude Jižní Súdán v horizontu měsíců nebo dokonce jen týdnů co se týče deviz v platební neschopnosti“. Stát proto údajně tiskne další peníze, aby mohl dostát svým závazkům.

Chybějící infrastruktura

Proto citelně stoupá míra inflace, již vzrostla na 19 procent. Současně se výrazně zpomalil hospodářský růst. Ceny potravin explodovaly, zemědělská produkce klesá. Ačkoliv má Jižní Súdán podle odborníků slibné zemědělství s velkým potenciálem růstu, obává se Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) hladomoru. Podle odborníka na Súdán Paese pramení problémy rok starého státu především z chybějící infrastruktury.

„Malí rolníci mají stejně jako podnikatelé v zemědělství problém s velkou vzdáleností od trhů, kde by mohli prodat své výrobky,“ konstatoval Paes. Silniční spojení s Ugandou a Keňou, oběma blízkými trhy se zemědělskými produkty, je katastrofální a doprava zboží na ně velmi nákladná.

Alternativní potrubí by se nevyplatilo

Co se ropy týče, na zlepšení to nevypadá: Jižní Súdán je natolik odstřihnutý od možností transportovat ropu, že by bylo obtížné surovinu vyvážet bez použití potrubí jeho severního souseda. Proto uvažuje, že by vybudoval alternativní ropovod přes Keňu. Náklady by ovšem mohly činit tři miliardy dolarů. Není však jasné, kdo by na sebe vzal rizika spojená s financováním projektu - banky zatím zájem neprojevily. Odborníci se totiž obávají, že Jižní Súdán nemá natolik rozsáhlé zásoby ropy, aby se stavba ropovodu vůbec někdy vyplatila.

Navíc by plánovaný ropovod vedl napříč politicky nestabilním územím. Profesor univerzity v jihosúdánském Rumbeku Abraham Matoc Dhal míní, že by náklady na vybudování ropovodu nebo rafinérie ještě zvýšila případná ekologická rizika. Transport ropy by podle něj mohl vést k poškození životního prostředí a zemědělsky obdělávané půdy, snížení stavů dobytka či dokonce donutit místní obyvatele opustit oblast. Při započítání všech těchto rizik by skutečné celkové náklady na výrobu a dopravu ropy výrazně vzrostly.

Nezávislost na příjmech z ropy

Přesto by Jižní Súdán podle profesora Matoca Dhala mohl vytvořit dostatečné rámcové podmínky, aby přilákal zahraniční investory, kteří by do země přinesli peníze. Vláda přijala zákony na podporu soukromého sektoru a zatraktivnění země pro investory. Kromě toho usiluje o přilákání zahraničních podnikatelů s odbornými znalostmi, kteří by podporovali rozvoj technologií.

Podle odborníka je proto prioritní snaha o nezávislost na ropných zásobách. „Příjmy vlád na celém světě vycházejí v první řadě z daní a ne z ropy,“ míní Matoc Dhal. Jižní Súdán má navíc i jiné zdroje jako zlato, uran a úrodnou půdu a tedy i dostatečný potenciál k nastartování ekonomiky.

Boom v sektoru stavebnictví

Nová strategie Jižního Súdánu podle Matoca Dhala vypadá slibně. Znalec je přesvědčen, že země má potenciál na nasycení vlastního obyvatelstva a je schopna vybudovat kvalitní infrastrukturu. Nesmírné nerostné bohatství Jižního Súdánu podle něj může státu přinést úvěry ze zahraničí, s nimiž by vláda mohla investovat do infrastruktury.

Určité pokroky jsou podle jihosúdánského odborníka zřetelné již po roce od získání nezávislosti. V Jubě, hlavním městě nového státu, už postavlil nové ulice, renovovali budovy ministerstev a stavební sektor zažívá boom. Přes mnoho problémů se zde život obyvatel celkově zlepšil, dodává Matoc Dhal.