Zatímco v minulých letech se finanční penalizace počítaly v řádu několika desítek, letos jen od počátku roku dosáhly skoro stovky. Výše pokut se pak loni proti předchozímu roku ztrojnásobila. Podle obchodníků citovaných deníkem Economist někteří Katalánci dokonce berou vynucování zákona do vlastních rukou a rozbíjejí lingvistickým „hříšníkům“ výlohy nebo sprejují omítky jejich obchodů.
Španělský ústavní soud v roce 2010 rozhodl o tom, že takové pokuty jsou protiústavní, jejich vybírání ale nadále probíhá. Podobně vrchní soud letos v únoru zrušil části jazykového zákona, podle něhož musí státní zaměstnanci vést konverzace s občany v katalánštině. Místní vláda se ovšem toto rozhodnutí ignoruje. Strany stavící se proti samostatnosti tvrdí, že jazykový zákon porušuje svobodu projevu i unijní regulace o jazykové diverzitě.
Nezávislost za rok a půl
Prezident Carles Puigdemont vedoucí katalánskou vládu při svém lednovém nástupu do funkce slíbil svým voličům nezávislost do roku a půl, potom má dojít k volbám do katalánského ústavodárného shromáždění. Centrální španělská vláda ovšem jakoukoliv možnost nezávislosti regionu rezolutně odmítá. Bojí se toho, že podobně by posléze mohli postupovat i Galicijci nebo Baskové.
Obavy z katalánských snah o nezávislost vyhánějí místní firmy, jen podle posledních dat z roku 2014 odešla z regionu tisícovka společností. Osamostatnění by ovšem těžce dopadlo i na španělskou ekonomiku, region na severovýchodě země tvoří pětinu hrubého domácího produktu.
