V nedělních volbách sice vyhrála současná kancléřka Angela Merkelová se svou CDU/CSU, za skutečného vítěze však mnozí označují ultrapravicovou Alternativu pro Německo (AfD), která dosáhla historického úspěchu. Vstup extremistické strany do Bundestagu přijímají mnozí s obavami, politologové však upozořnují, že skutečný vliv AfD mít nejspíš nebude.
„Volební výsledky ukazují na stoupající počet lidí, kteří jsou obecně nespokojení s vývojem v Německu. Současná politika jim přijde nepřehledná a zahlcující je tolika změnami, že na ně již nejsou schopní reagovat,“ popsal pro deník E15 výsledky voleb Tomáš Nigrin z Katedry německých a rakouských studií FSV UK. Poprvé v novodobé historii spolkového Německa totiž poslali voliči do Bundestagu krajně pravicové politické uskupení.
Alternativa pro Německo se po nedělních volbách stane s 12,6 procenty třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Kancléřka Merkelová sice svůj mandát počtvrté obhájila, ale 33 procent je pro její CDU/CSU nejhorší výsledek od prvních poválečných voleb z roku 1949.
„Merkelová bude vystavena velmi složitému koaličnímu vyjednávání. Domnívám se, že ačkoliv její strana volby vyhrála, budou jí odpůrci klást vzestup AfD za vinu,“ říká Nigrin. Merkelová se podle svých slov chystá jednat s FDP, Zelenými i SPD.
„Spektrum pozic, které AfD představuje, nejde vyjádřit jedním slovem. Označil bych je za nacionálně-konzervativní stranu s napojením na pravicový extremismus,“ popsal protestní hnutí pro média německý politolog Oskar Niedermayer. „Téma uprchlíků, terorismu a islamismu jsou nyní základním znakem AfD,“ dodal politolog.
Politici a část veřejnosti AfD rovnou spojují s nacistickou ideologií. „Vše, co říkají, jsem už slyšel – aby bylo jasno – od mého vlastního otce, který byl nacistou do posledního dechu,“ řekl k AfD již dříve ministr zahraničí za SPD Sigmar Gabriel. V neděli v noci po vyhlášení výsledků voleb se v německých městech rozhořely demonstrace proti AfD.
AfD dlouhodobě otevřeně podporuje bývalý český prezident Václav Klaus. "Výsledek německých voleb je obrovským povzbuzením pro všechny české i evropské demokraty. Ukázalo se, že ne všichni Němci se nechali zastrašit nenávistnou propagandou proti AfD," uvedl v reakci na volby Klaus. Současný prezident Miloš Zeman se k úspěchu AfD nevyjádřil.
Alternativa pro Německo, která dokonce vyhrála v Sasku a uspěla především v bývalém východním Německu, sbírala voliče nejen u stoupenců neonacismu. „Volební kampaní se AfD podařilo aktivizovat dřívější nevoliče a část voličů ztratily ve prospěch AfD všechny zaběhlé strany,“ upozorňuje Nigrin. AfD přetáhla téměř milion voličů CDU/CSU a další zhruba půl milion SPD.
Great @DasErste chart: where do all the #AfD voters come from? Mainly usual non-voters, but also 1 million votes taken from CDU/CSU. #BTW17pic.twitter.com/maechTQOfP
— Maxime Sbaihi (@MxSba) 24. září 2017
Nejsilnější opoziční stranou se však nejspíše stane SPD Martina Schulze, která získala 20,5 procenta, vliv AfD nebude nijak výrazný, myslí si politologové. „Sama AfD zřejmě bude trpět nedostatky nově etablovaných stran a hnutí. Chybějící aparát, nepřesnosti v programu či vnitřní spory uvnitř strany,“ říká Nigrin.
„Nebudou mít opravdový vliv na německou politiku,“ míní rovněž Niedermayer. „Nikdo s nimi nepůjde do koalice. Budou vyloučeni. Jejich návrhy budou zamítnuty. I kdyby přednesli nějaký rozumný návrh, se kterým by ostatní strany mohly souhlasit, budou přehlasováni, a ostatní strany přijdou s podobným obměněným návrhem,“ myslí si politolog, podle kterého bude rozhádaná AfD i v opozici zcela osamocená.
První povolební spor uvnitř AfD se rozhořel už v pondělí, den po volbách, když šéfka AfD Frauke Petryová odmítla k překvapení svých stranických kolegů být součástí parlamentní frakce své strany. AfD je dlouhodobě rozhádaná, Petryová již několik měsíců nepromluvila s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou.
„To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli," reagoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce. Jeho kolegyně Weidelová se zase nechala slyšet, že by Petryová měla ze strany odejít.
