O hořkém výsledku, historickém kroku zpět nebo o nebezpečí pro parlament a nutnosti ochrany demokracie píše po nedělních parlamentních volbách německý tisk. Velkou část komentářů věnuje protiimigrační a protiislámské Alternativě pro Německo (AfD), která skončila třetí. Zabývá se i výrazným propadem vládních stran konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
"Nejvyšší dům německé demokracie ztrácí svou nevinu: pryč jsou časy bez pravicových radikálů, kteří se v Německu zatím dokázali dostat jen do zemských sněmů. Německou demokracii je třeba znovu bránit. Musíme znovu více mluvit o hodnotě a opravdovosti demokracie, s argumenty místo agrese, se znalostmi místo vzteku, s respektem místo radikálnosti," napsal deník Mannheimer Morgen.
Podobně volby komentuje list Frankfurter Rundschau, podle něhož hrozí, že ve Spolkovém sněmu budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie. "Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava," míní list. Obdobně výsledky hlasování, v němž AfD získala 12,6 procenta, hodnotí také další deníky.
"Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků," je přesvědčen list Süddeutsche Zeitung, který tak naráží na tvrdý postoj AfD vůči běžencům.
I když německé deníky věnují protestní straně hodně prostoru, je na většině titulních stránek předních listů fotografie vítězky voleb Angely Merkelové. Spolu s ní ale deníky píší o historických ztrátách CDU/CSU, která získala 33 procent hlasů, tedy o zhruba 8,5 procentního bodu méně než při posledních volbách.
"Špatný výsledek CDU a CSU konzervativní unií těžce otřese, protože Angele Merkelové k další vládě zůstává jen spojenectví se Zelenými a FDP," píše list Westfälische Nachrichten. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje na to, že sestavení vlády nebude především kvůli rozdílům mezi CSU a Zelenými vůbec jednoduché.
Podle listu Leipziger Volkszeitung propad konzervativní unie souvisí i s migrační krizí. Kroky Merkelové ze září 2015, kdy kancléřka rozhodla, že žadatelé o azyl nebudou na hranicích kontrolováni, jí podle listu někteří voliči stále neodpustili. Řada deníků vyjadřuje přesvědčení, že neúspěch dosavadních vládních stran je důsledkem posledních let, kdy v zemi vládla velká koalice.
"Zatímco konzervativní unie přes značné ztráty dopadla stále ještě úctyhodně, nabízí se u SPD po nedělním výsledku stejně jako po předchozích dvou volbách otázka, jakto, že strana i s váženým kandidátem dopadla tak špatně," míní Stuttgarter Zeitung. Slabost SPD podle něj spočívá v tom, že byla slabším členem velké koalice, a těžko se tak mohla prezentovat jako věrohodná alternativa k CDU/CSU. Straně by mohl prospět čas v opozici.
Podle deníku Mitteldeutsche Zeitung je na čase, aby se sociální demokracie, která dosáhla nejhoršího poválečného výsledku, modernizovala. Nemůže už být klasickou stranou dělníků a musí si stanovit, koho chce vlastně reprezentovat. To platí zejména na východě Německa, kde SPD byla až čtvrtá nejsilnější.
