Rozvod EU s Británií bez dohody je opět na scéně, Skotsko a Ulster se bouří
V okamžiku, kdy se Evropská unie a Velká Británie potýkají s následky pandemie, rýsuje se před nimi další hrozba. Jednání o podobě budoucích vztahů váznou a není vyloučené, že se je nepodaří do konce roku uzavřít. Londýn je proto pod velkým tlakem zejména Skotska a Severního Irska, aby přechodné období prodloužil. Na to je čas jen do konce pololetí.
Británie odešla z EU na konci ledna, do konce roku však platí přechodné období, které znamená minimum skutečných změn. Od března se uskutečnila už čtyři kola rozhovorů o budoucích vztazích, kvůli koronaviru hlavně prostřednictvím videokonferencí.
„Pravda je taková, že nedošlo k žádnému podstatnému pokroku. Můžeme vlastně jen poznamenat, že k žádnému významnému pokroku nedošlo od počátku těchto jednání a že takto nemůže pokračovat navždy,“ uvedl v pátek podle Financial Times šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier.
Sporný rybolov a hospodářská soutěž
Podle EU je přitom nutné dohodu dojednat do října, aby se do konce roku stihl ratifikační proces. Mezi hlavní problematické oblasti přitom patří rybolov a sladění pravidel hospodářské soutěže. Londýn nechce udělit rybářům ze společenství dlouhodobý garantovaný přístup do svých vod, ale chce o něm každý rok vyjednávat.
Pro EU je podle Barniera zase prioritou ochránit unijní producenty před neférovou konkurencí. Británie přesto doufá, že jí Brusel odpustí dodržování některých pravidel, například ohledně státní pomoci firmám, výměnou za cla na „citlivé zemědělské produkty“.
Představitelé obou stran by měli patovou situaci zhodnotit v půli června, poté má jednat se špičkami EU britský premiér Boris Johnson. Čas na prodloužení přechodného období se tak krátí, Londýn ale tuto možnost zatím tvrdošíjně odmítá. V médiích se proto objevují i spekulace o tom, že Johnson možná o dohodu vůbec nemá zájem.
Britský premiér je však pod velkým tlakem i doma. Z květnového průzkumu společnosti Focaldata vyplynulo, že si obchodní dohodu přejí tři čtvrtiny obyvatel. Většina respondentů očekává prodloužení přechodného období, aby jí bylo možné dosáhnout. Domluvu preferuje i většina voličů konzervativců.
Regiony varují před ekonomickými dopady živelné rozluky
Odchod bez úmluvy by navíc mohl mít dalekosáhlé dopady na integritu Spojeného království. Mezi nejhlasitější zastánce posunutí konečného termínu o dva roky patří skotská vláda. Podle její analýzy by se tak podařilo pro ekonomiku severního regionu zachránit až tři miliardy liber.
„Věřím, že existuje rostoucí koalice zdravého rozumu, která bude usilovat o prodloužení, aby se zabránilo katastrofálnímu výsledku a zbytečné škodě na skotských pracovních místech a naší ekonomice,“ řekl nedávno podle BBC ministr skotské vlády pro Evropu a vnější záležitosti Michael Russell.
Podobné názory převládají také v Severním Irsku. Místní parlament počátkem června schválil výzvu k prodloužení období. Podle něj není byznys v době poskoronavorivé hospodářské nejistoty schopný připravit se na rozluku bez dohody.
„Teď není vhodný moment, abychom se pokusili rozbít a znovu projednat náš největší obchodní vztah,“ citoval The Guardian představitele Sociálnědemokratické a labouristické strany Matthewa O’Toola.
Johnsonovo lpění na rychlém odchdodu má své odpůrce i v Londýně. Starosta města Sadiq Khan nedávno poslal vládě dopis s tím, že Británie si teď nemůže dovolit další chaos a nejistotu.
