Zabrzděný autoland. Propad průmyslu nemá v české historii obdoby

Nejhlubší propad v důsledku koronaviru zaznamenala výroba aut.

Nejhlubší propad v důsledku koronaviru zaznamenala výroba aut. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Propad autoprůmyslu postihl také nošovickou továrnu Hyundai.
Dubnový pokles výroby aut činil osmdesát procent.
Prudký pokles produkce se týká všech odvětví, ale nejhlubší postihl výrobu aut a navázané obory.
Dubnový pokles výroby aut činil osmdesát procent.
5 Fotogalerie
vaj , ČTK

Tuzemská průmyslová výroba v dubnu zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad se týkal všech odvětví, nejhlubší postihl výrobu aut. Pokles podle dostupných údajů nemá srovnání od roku 2001, odkdy ČSÚ vede porovnatelnou řadu. Promítlo se do něj hlavně zastavení provozů největších automobilek. Další makroekonomická data potvrzují také pokračující propad stavebnictví a zhoršování výsledků zahraničního ochodu.

„Tuzemská průmyslová výroba zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii Česka a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. 

Dubnový pokles výroby aut činil osmdesát procent, avšak citelný pokles byl patrný napříč dalšími odvětvími, která jsou na automobilový sektor navázána. Výroba plastových výrobku propadla o polovinu a kovových o čtvrtinu.

„Očekávaný dramatický pokles dubnové produkce o téměř devadesát procent není špatnou zprávou jen pro finální výrobce, ale samozřejmě také pro celý dodavatelský řetězec,“ potvrdil prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojna. „Samotným postupným znovuobnovováním výroby finalistů se současné problémy nevyřeší. Dubnové prodeje nových vozů v EU poklesly o 76 procent a vzhledem k úzké provázanosti dodavatelských řetězců napříč celou Evropou a silné závislosti autoprůmyslu na funkčním vnitřním trhu byl výrobní režim na všech úrovních silně narušený,“ dodal.

Trh podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy očekával celkový propad průmyslu o čtvrtinu. „Katastrofální výkon průmyslové výroby se odrazil i v mnohem horším než očekávaném výsledku zahraničního obchodu. Obchodní bilance klesla z dubnového přebytku do deficitu takřka 27 miliard, zatímco se očekával mírný půlmiliardový přebytek,“ doplnil Kovanda.

Masivní průmyslový propad by nicméně neměl být v dalších měsících překonán, byť bude tuzemský průmysl po zbytek roku podávat slabý výkon. Shodli se na tom oslovení experti komerčních bank a poradenských firem. „Nelze očekávat okamžité odražení ode dna zpět na předkrizové úrovně,“ míní ekonom Raiffeisenbank Vít Hradil. Pandemické zmrazení tuzemské i světové ekonomiky prý trvalo příliš dlouho na to, aby je bylo možné přejít.

„Na průmysl těžce doléhaly efekty pandemie, ať už formou celozávodních odstávek, či omezením výroby kvůli nedostatku lidí nebo narušeným dodávkám,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V návaznosti na uvolňování restriktivních opatření a postupné oživování ekonomické aktivity by se tak již od května měl podle něj pokles produkce postupně zmírňovat.

Markantní propad zakázek však naznačuje, že odraz ode dna bude zřejmě jen pozvolný. Zároveň se podle Rožumberského nezdá pravděpodobné, že se produkce vrátí do meziročního plusu ještě letos.

V dubnu zastavil život v průmyslu koronavirus, tedy opatření na omezení pohybu a narušení dodavatelských řetězců. V příštích měsících to bude podle analytika Deloitte Davida Marka pokles poptávky, který bude rozhodující. Pokles objednávek ze zahraničí o 44,6 procenta, respektive domácích zakázek o 36,3 procenta, nevěstí nic dobrého. Domácnosti budou nejspíše opatrné a budou raději šetřit, firmy škrtají investice a šetří na mzdách, podotkl.

Výrazné propady odrážejí bezprecedentní situaci, kdy tři české automobilky po většinu měsíce nevyráběly, což zasáhlo i jejich dodavatele a celý řetězec, upozornil partner PwC ČR Petr Smutný. Dá se podle něj očekávat, že v dalších měsících se čísla trochu zlepší díky nahromaděné odložené poptávce. Dlouhodobě se ale průmyslové firmy budou muset vyrovnat se situací, kdy se kvůli nedostatku likvidity na trhu bude více šetřit, méně investovat a poptávka klesne, poznamenal.

Zastavení výroby v předchozích měsících nemá podle experta na automobilový průmysl EY Petra Knapa v mírových časech obdoby a dopady jsou dramatické pro finální výrobce i dodavatele. „Naprosto zásadní pro český autoprůmysl je zajistit a udržet postupné oživování poptávky napříč Evropou, a zejména na velkých trzích. Květen a červen mohou výrazně napovědět, zda se podaří udržet výrobu v rozumném rozsahu. Nové objednávky před létem budou zásadní, neboť léto je tradičně slabé. Klíčem k úspěchu bude zvýšení optimismu a pozitivních očekávání firem i domácností,“ řekl.

Za rok 2019 jako celek průmyslová výroba klesla o 0,2 procenta, letos se propad podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče každopádně řádově prohloubí. „Orientačně pro celý rok 2020 pracuji s předpokladem poklesu průmyslové výroby okolo osmi procent, nejistota je ale výrazná a snadno si lze bohužel představit i výraznější pokles,“ odhadl.

V příštích měsících bude pro české firmy důležité uvolňování epidemiologických opatření v zemích obchodních partnerů, míní ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Vzhledem k náběhu pozastavené výroby mohou být květnové výsledky průmyslu sice pozitivnější, nicméně rozběhnutá výroba byla často v menším objemu a firmy, které nepřerušily výrobu, mají méně zakázek. Podle květnového průzkumu svazu v květnu a červnu meziroční pokles zakázek větší než 40 procent čeká 48 procent firem. „V květnu se proto očekává další pokles průmyslové produkce,“ uzavřel.

Následky boje s koronavirem se projevují také ve stavební produkci. Ta se v Česku po březnovém poklesu o 0,3 procenta v dubnu reálně meziročně snížila o 4,6 procenta. Dopad epidemie koronaviru se odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů.

V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. 

Rekordně klesla i výroba v Německu

Průmyslová produkce v Německu v dubnu kvůli koronavirové pandemii zaznamenala rekordní propad. Oproti předchozímu měsíci klesla o 17,9 procenta, v meziročním srovnání pak o 25,3 procenta.

To je nejvíce od znovusjednocení země, respektive od ledna 1991, kdy se tyto údaje za celou zemi začaly znovu sledovat. Oznámil to spolkový statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali propad výroby o šestnáct procent.