Seznam majetku určeného k prodeji nyní na pokyn prezidenta Vladimira Putina dokončuje vláda. Účast zahraničních investorů na privatizaci je podle Kremlů vítaná, analytici a bankéři ale pochybují, že by v ní chtěl kapitál z ciziny hrát výraznou roli.
Investory může kromě současné hospodářské kondice Ruska odrazovat také západní hospodářské embargo či zkušenosti s předchozím výprodejem státního majetku, který provázely vlastnické spory, uvádí agentura Reuters. Podle jejích zdrojů z vlády nakonec může Rusko reálně získat jen půl bilionu rublů (157 miliard korun), tedy polovinu zamýšlené sumy.
Nejžádanějšími aktivy by jinak měla disponovat společnost Alrosa, která je podle produkce v karátech největším těžařem diamantů na světě. „Poptávka po nich opět začíná růst a spolu s tím se zvedá i sama firma“ uvádí Vadim Bit-Avragim, porftolio manažer společnosti Kapital.
Přečtěte si:
Zajímavou investici může představovat také rejdařství Sovkomflot. Reuters připomíná, že společnost generuje 80 procent svých příjmů mimo Rusko, a je tedy méně náchylná k ekonomickým turbulencím, jimiž země prochází.
Na podobě seznamu firem určených k privatizaci a jejím načasování se však údajně podílejí i jiné než čistě makroekonomické faktory. Podle bývalého vládního poradce citovaného agenturou Reuters je snahou Kremlu mimo jiné přihrát státní aktiva do rukou spřátelených podnikatelů za pro ně výhodnou cenu. V takovém případě by byl nezájem zahraničních investorů dokonce ku prospěchu těchto zájmů.
Privatizace může podle agentury Reuters také souviset s Putinovým záměrem přivést zpět do země kapitál, který si ruští oligarchové „uklidili“ do daňových rájů. „Na oplátku by tak získali dobrá aktiva za polovinu obvyklé ceny,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj z finančních trhů.
Nelze ale ani vyloučit, že ze zmíněného prodeje nakonec sejde. V minulosti Moskva ze svých privatizačních plánů již několikrát ustoupila.
