„Věříme, že tato rozhodnutí nadšeně uvítají mezinárodní teroristé,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Kyjevu se zatím nedaří vyřešit situaci kolem rezignace premiéra Arsenije Jaceňuka, kvůli které zemi na pokraji bankrotu hrozí další politická a hospodářská nestabilita.
Brusel v noci na sobotu zveřejnil seznam dalších patnácti osob a osmnácti firem, na něž se vztahuje zákaz vstupu na unijní území a zmrazení majetku v EU. Jsou mezi nimi vysoce postavení příslušníci zpravodajských služeb či čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Experti však pochybují o tom, že další kolo postihů přiměje Kreml změnit postoj vůči Ukrajině.
Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel podotkl, že sankce by měly především mířit na oligarchy, protože je na nich Rusko závislé. Hovoří se i o další formě postihů, stále častěji padají návrhy, aby se zemi sebralo pořadatelství příštího fotbalového šampionátu. Podle britského vicepremiéra Nicka Clegga by to zásahlo ruského prezidenta na citlivém místě. „Vladimir Putin musí pochopit, že nemůže mít svůj koláč a sníst ho,“ podotkl Clegg.
Na východě Ukrajiny pokračují boje, vládním silám se údajně daří obsazovat další města, která dosud ovládali separatisté. Stále úpornější boje se vedou o dvě centra vzbouřeneckých oblastí. „Střílelo se po celém městě a stále to pokračuje,“ popsala Reuters situaci obyvatelka milionového Doněcku. V Luhansku podle místních úřadů o víkendu zůstalo na šedesát procent obyvatel bez elektřiny, jelikož byly zničeny její rozvody.
| Němci tuší rozkol v Moskvě |
|---|
| Podle německé zpravodajské služby BND existují náznaky, že v moskevském vedení mezi sebou intenzivně bojují o vliv u prezidenta Vladimira Putina stoupenci tvrdé linie a vedoucí ekonomičtí činitelé. Šéf německých zpravodajců Gerhard Schindler vyslovil na zasedání zahraničního výboru Spolkového sněmu doměnku, že někteří oligarchové znepokojení sankcemi brzy začnou stavět ekonomické zájmy nad zájmy politické a pokusí se Putina brzdit. |
Ukrajině přitom hrozí politická krize po čtvrtečním rozhodnutí Jaceňuka skončit na premiérském postu. Jeho rezignaci zatím neschválil parlament, k mimořádné schůzi se má sejít 31. července. Experti ale už nyní varují, že Ukrajinu zřejmě čeká tvrdá kampaň před předčasnými volbami. Jaceňuk podle nich odchází, aby se mohl vymezit vůči vládní politice.
Mezi lidmi přitom roste nespokojenost se zajištěním podmínek pro vojáky, kteří jsou nasazeni proti proruským ozbrojencům. Hovoří se o jejich špatném vybavení a váznoucím zásobování jídlem. Vláda navíc varovala, že v rozpočtu jsou peníze pro armádu pouze do začátku srpna, je proto nezbytné ho změnit.
