Varování Kremlu přichází v den, kdy je vývoj na Ukrajině tématem schůzky ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Ruské ministerstvo uvádí, že téma sblížení s NATO se objevilo už za vlády dřívějšího prozápadního ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.
„K čemu to vedlo, je dobře známo. Došlo ke zmrazení ukrajinsko-ruských vztahů, k bolehlavu ve vztazích NATO s Ruskem a k prohloubení rozkolu v ukrajinské společnosti, jejíž většina se proti vstupu do NATO rozhodně staví,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Perspektivy spolupráce
V prohlášení Kremlu se uvádí, že v roce 2010 přijala Ukrajina zákon o neutralitě. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov ale nyní považuje otázku příslušnosti k vojenským blokům za otevřenou. V ukrajinském parlamentu leží návrh zákona, který závazek neutrality ruší, praví se v dokumentu.
„Kyjev musí pochopit, že další perspektivy rozvoje rusko-ukrajinské spolupráce, a to i v hospodářské oblasti, budou v mnohém záviset na budoucích krocích ukrajinské zahraniční politiky,“ uvedlo ruské ministerstvo.
Turčynov se v pondělním projevu vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Kyjev hodlá prosazovat status neutrality. Problém příslušnosti ukrajinské armády k některému z vojenských bloků podle něj nové ukrajinské vedení projednává. Alianční politika je prý předmětem jednání vlády, ministerstva zahraničí i parlamentu.
Aliance přeruší spolupráci s Ruskem
Severoatlantická aliance na postup Ruska v ukrajinské krizi zareagovala přerušením veškeré civilní i vojenské spolupráce s Kremlem. Pokračovat bude jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Naopak s Ukrajinou se kooperace posílí, například při armádních reformách. Shodli se na tom dnes v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO.
Vojenští plánovači mají také v příštích několika týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh možných opatření, kterými bude možné zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí.
Podle nejmenovaného aliančního zdroje to může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.
