Agentura AP upozornila, že Sanders nežádá o přepočítání hlasů, ale o prověrku. Rozdíl je mimo jiné v tom, že o přepočtu by musel rozhodnout soud a Sanders by za opětovné sečtení hlasovacích lístků musel zaplatit. Náklady na prověrku naopak hradí dotčený stát.
V Kentucky se 17. května Sanders s Clintonovou utkali o 60 delegátů, pět z nich jsou ale takzvaní superdelegáti, kteří mohou podpořit kohokoli nehledě na výsledek hlasování. Ze zbývajících 55 delegátů oba shodně získali po 27, o zbývajícím delegátovi, který je přiřazen k šestému kongresovému okrsku státu, rozhodne až konečný výsledek z daného obvodu. V němu zhruba o 500 hlasů vede Clintonová.
Portál The Green Papers, který zveřejňuje své propočty, zmíněný delegátský hlas připsal již Clintonové, ale AP výsledek ještě nepovažuje za konečný, i když předpokládá, že poslední delegát opravdu připadne demokratické favoritce. Pokud prověrka ukáže, že v šestém kongresovém obvodě získal více hlasů Sanders, delegát bude jeho.
Boj o každý hlas
„Bojuje o každý hlas a o každého delegáta,“ uvedl Sandersův mluvčí Michael Briggs. Sanders, který za někdejší první dámou bez započtení superdelegátů zaostává o 271 delegátských hlasů, opakovaně prohlašuje, že chce získat před nominačním sjezdem strany co nejvíce delegátů. Stále je přesvědčen o tom, že díky svému dobrému výsledku řada superdelegátů nakonec změní názor a místo Clintonové podpoří jeho.
Superdelegáti ale v drtivé většině stojí za Clintonovou, která jich má podle AP 537, zatímco Sanders jen 42. K demokratické prezidentské nominaci je třeba získat nejméně 2383 delegátů a superdelegátů, Clintonová jich dosud nashromáždila 2305 a Sanders 1539.
Někdejší ministryni zahraničí USA tak od automatické nominace dělí 78 delegátských hlasů, které podle všeho získá nejpozději do 7. června, tedy týden před koncem demokratických primárek v USA. O prezidentském kandidátovi pak oficiálně rozhodne v červenci nominační sjezd Demokratické strany.
