Zařízení v Áraku může být podle exertů bezpečnostní hrozbou. Podle Marka Fitzpatricka, ředitele programu odzbrojení Mezinárodního institutu pro strategické studie je Arák „rostoucím zdrojem obav“. Podle Londýnského Mezinárodního institutu pro strategické studie (ISIS) může zařízení vytvořit 20 liber (asi 9,1 kilogramu) plutonia za rok, což by stačilo asi na dvě atomové bomby.
Írán odmítá západní obvinění, že se snaží vyvinout jadernou zbraň, tvrdí, že se jeho program zaměřuje pouze na mírová využití jaderných reakcí. Jako signatář smlouvy o nešíření jaderných zbraní má prý na mírové využití jádra právo. Zařízení v Aráku má sloužit k vytváření izotopů využitelných v medicíně a zemědělství. Stavbu reaktoru Írán zahájil v roce 2006 a informoval o tom předem MAAE, jejíž inspektoři místo kontrolovali.
Těžkovodní reaktory spotřebují o 15 procent méně uranu než srovnatelné lehkovodní. Těžká voda je složena z molekul kyslíku a tzv. deuteria, což je vodík, který má v jádře oproti normálnímu vodíku navíc jeden neutron. Reaktory využívající těžkou vodu mají oproti „lehkovodním“ tu výhodu, že se v nich může používat levnější neobohacený přírodní uran a mohou spalovat několik druhů jaderného paliva, včetně vyhořelého paliva z lehkovodních reaktorů nebo plutonia z vyřazených jaderných zbraní.
Írán nemá na vyjednávání čas
Západ se v souvislosti s Íránským jaderným programem obává především dvou zařízení na obohacování uranu ve městech Natanz a Fordow. Podle včerejší čtvrtletní zprávy MAAE Írán zařízení u města Natanz rozšiřuje i přes sankce západních států. Pět západních zemí se snaží s Íránem o jeho jaderném programu společně vyjednávat, avšak Íránská strana již osm měsíců na žádná jednání nepřistoupila. Další termín potenciální schůzky má být ještě v únoru.
Podle Cliffa Kupchana, ze společnosti Eurasia consultancy se Írán rozhodl pokračovat ve své jaderné politice i přes tvrdé sankce západu. „Důsledkem však bude, že Izrael a Kongres Spojených států přijde s ještě tvrdšími sankcemi“, poznamenal Kupchan.
Svou první jadernou elektrárnu získal Írán v září 2011. Zařízení v Búšeheru začali v sedmdesátých letech stavět Němci, od roku 1995 na ní pracoval ruský Rosatom.
