Experti odhadují, že Salman celkem daruje kolem 33 miliard dolarů, což odpovídá bezmála pěti procentům letošního výstupu celé saúdskoarabské ekonomiky přetékající ropou. Každý státní zaměstnanec tak kupříkladu může počítat s bonusem v podobě dvou měsíčních platů. Pro stát přitom v této zemi dělá skoro šest milionů lidí. „Bonusy a dary jsou zde v takových situacích běžnou praxí,“ cituje list The Financial Times londýnského profesora ekonomie Steffena Hertoga s tím, že se letos přesto objevily pochybnosti kvůli propadu cen ropy.
Většina z králových dárků se zaplatí z aktuálního rozpočtu země, zhruba pětinu peněz pak podle odhadů poradenské firmy Ashmore Group Salman investuje během příštích let do blaha obyvatelstva skrze infrastrukturní projekty. Okamžitou výplatu královských peněz pak pocítí konta nejrůznějších profesních sdružení, literárních a sportovních klubů, vojáci, důchodci, ale i studenti včetně těch, kdož studují v zahraničí.
Levná ropa a altruismus
Státní altruismus přichází v okamžiku, kdy ropa je o desítky procent levnější než před rokem. Z ropy přitom podle odhadu analytika Rakana Alsheikha z brokerské firmy Jadwa Investment pochází kolem 90 procent příjmů saúdskoarabského státního rozpočtu. Propad cen ropy tak prý Saúdy připravil zhruba o pětinu rozpočtových příjmů. Litr benzínu na ulicích v Rijádu přitom díky štědrým dotacím vyjde na zhruba 12 korun.
Mnozí analytici přesto tvrdí, že levná ropa se v Salmánovském mecenášství přece jen projevila. Jeho dary jsou totiž o poznání skromnější než ty, které v roce 2005 oznámil po korunovaci jeho dnes již zesnulý bratr Abduláh. Ten po nástupu do úřadu zvedl s okamžitou platností platy státních zaměstnanců o 15 procent. Na své poddané si navíc vzpomněl i během vlády. Poté, co se v roce 2011 vrátil z lékařského ošetření v zahraničí, přistál na konta zaměstnanců krále jeden měsíční plat navíc.
