Sbírka, která může připomínat podobnou akci na záchranu pražského Národního divadla z 80. let 19. století, v posledních měsících úspěšně postupuje. Ještě v zimě se vybraná částka pohybovala kolem 100 tisíc dolarů a nyní je to již dvojnásobek.
„Do dnešního dne jsme vybrali přibližně dvě stě tisíc dolarů. K dokončení amfiteátru ale potřebujeme celkem sedm set tisíc,“ upřesnila pro E15.cz Allison Fordová, prezidentka sdružení Wilson Czech Opera House Corporation, které operu vlastní. Podle Fordové přispívají převážně místní obyvatelé a firmy.
Městečko Wilson je centrem krajanské komunity v regionu, dokonce se chlubí titulem České hlavní město Kansasu. Čeští přistěhovalci nechali operu postavit v roce 1901 a ta víc než století sloužila pro divadelní představení, taneční zábavy nebo jako centrum krajanských festivalů. Po ničivém požáru 6. listopadu 2009 ale objekt lehl popelem, zůstaly jen ohořelé obvodové zdi z vápencových kvádrů.
Obyvatelé Wilsonu poté začali vybírat peníze na obnovu, zároveň vznikl projekt amfiteátru pod širým nebem uvnitř původního pláště budovy. Sdružení na projektu spolupracovalo s velkou inženýrskou společnosti Arup, která získala mezinárodní renomé díky účasti na stavbě světoznámé opery v Sydney.
Rekonstrukce vyhořelého objektu odstartovala v únoru. „V současné době tady máme kameníky, kteří pracují na stabilizaci a renovaci obvodových zdí. Doufáme, že stavbu dokončíme do července příštího roku,“ uvedla Fordová.
Nový amfiteátr by měl sloužit podobným účelům jako původní stavba, tedy pro taneční zábavy, divadla, koncerty nebo krajanské slavnosti. Je navržen tak, aby jeho provoz vyžadoval co nejmenší náklady.
Budova nicméně nebyla ani nebude operou v pravém slova smyslu. Svůj název získala z historických důvodů. Podle Fordové běžná divadla na americkém Středozápadě z přelomu 18. a 19. století se kvůli orientaci na pokleslou zábavu netěšila velkému respektu. Vznikaly proto také scény s nádherně zdobenými interiéry, které se pokoušely o kultivovanější produkci. A ty byly označovány jako opery.
Wilsonskou operu postavil zednický mistr Frank Kvasnicka spolu se 14 muži z města. V suterénu byla jídelna a tělocvična a v hlavním patře se nacházel taneční sál s jevištěm a balkónem. Tělocvična se později přeměnila v muzeum. Budova nejdříve patřila takzvaným českým lóžím, které si ale kvůli postupnému úbytku členů nemohly dovolit objekt udržovat. V červnu 1986 proto vzniklo sdružení Wilson Czech Opera House, které operu koupilo.
Sdružení má kolem 80 členů, z nichž zhruba polovina je z Wilsonu a zbytek z jiných koutů Spojených států. Část z nich podle Fordové stále ještě hovoří česky.
Wilson je nevelké městečko s necelými osmi stovkami obyvatel. Nicméně jak Allison Fordová poznamenala, tamní „komunita tvrdě pracuje na tom, aby české dědictví zůstalo naživu.“ Například každý rok v červenci se ve městě konají několikadenní dožínkové slavnosti Wilson After Harvest Czech Festival, na které přijíždí tisíce lidí z celého Kansasu i sousedních států.
Ve Wilsonu také loni dokončili jednu neobvyklou turistickou atrakci. „Máme tady největší české ručně malované vejce na světě,“ sdělila Fordová. Jde o téměř osm metrů vysokou repliku velikonoční kraslice, která stojí v městském parku a jejíž design navrhla místní umělkyně Christine Slechtova. Vejce má přitáhnout turisty, město na něj dokonce upozorňuje pomocí billboardů postavených podél blízké dálnice.
