Ackermann má podle Bildu v rozhovorech ústřední roli jako předseda bankovní lobbistické organizace Ústavu pro mezinárodní finance (IIF). Aniž by to nejčtenější německý list výslovně uvedl, naznačuje, že se tato jednání konají z pověření německé vlády.
Ackermannovým úkolem je přesvědčit soukromé banky, aby „formálně dobrovolně“ souhlasily s umazáním až poloviny řeckých dluhů. „Zda se této dobrovolnosti dosáhne do konce tohoto týdne, aby se Řecko ušetřilo oficiálního státního bankrotu, je nicméně nejisté,“ poznamenává Bild.
Deutsche Bank nechtěla informaci o jednáních potvrdit. Zájem německé vlády o razantnější odpuštění řeckých dluhů ale o víkendu potvrdil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V rozhovoru pro televizi ARD uvedl, že řeckou dluhovou krizi nelze vyřešit bez odpisů části řeckého dluhu, které budou pravděpodobně výraznější, než se předpokládalo v létě.
Šéf euroskupiny ministrů financí a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker pak minulý týden uvedl, že banky a další soukromí věřitelé Řecka budou asi muset obětovat přes 60 procent řeckých dlužních pohledávek.
Razantnější škrty řeckého dluhu zvýší tlak na banky
Pokud bude restrukturalizace řeckého dluhu agresivnější a investoři budou nadále prodávat akcie řeckých bank, vykážou tyto banky značné ztráty a budou potřebovat státní pomoc, zmiňují analytici.
„Pokud Evropa v rámci záchrany zadluženého Řecka přikročí k výrazným odpisům hodnoty dluhopisů řecké vlády, bude možná nutné některé řecké banky na určitou dobu zestátnit,“ uvedl například šéf divize investiční společnosti BlackRock pro poradenství na finančních trzích Craig Phillips.
Schäuble zopakoval, že pomoc budou potřebovat i evropské banky, eskalaci krize má zabránit jejich rekapitalizace. „Musíme si uvědomit, že banky si nyní navzájem nedůvěřují. Proto mezibankovní trh nefunguje tak, jak by měl. Nejlepším prostředkem k nápravě je lepší kapitalizace,“ upozornil.