„Tímto rozhodnutím definitivně končí na Slovensku rovná daň, kterou z hlediska sociálního pokládáme za škodlivou. Podle nás rovná daň v tomto období nemá místo ve světě,“ řekl Fico. Očekává se, že změny zdaňování příjmů vstoupí v platnost od příštího roku.
Podle ekonomů rovná daň ve výši 19 procent pomohla přilákat na Slovensko zahraniční investory. Byla označována za symbol úspěchu tehdejší pravicové vlády.
Plánované vyšší zdanění se dotkne lidí s měsíčním příjmem nad 3246 eur (82 600 korun). Fico odhadl, že nová sazba daně postihne jedno procento obyvatel země a že stát z ní získá 50 až 60 milionů eur ročně. Vyšší daň budou platit i politici.
V Česku platí fyzické osoby daň z příjmů ve výši 15 procent. Daň se ale počítá s takzvané superhrubé mzdy, což odpovídá sazbě zhruba 22 až 23 procent z hrubé mzdy. Vláda premiéra Petra Nečase ale počítá se zavedením solidárního příspěvku pro zaměstnance a podnikatele s příjmem nad zhruba 100 tisíc korun měsíčně. Z rozdílu mezi touto částkou a svým příjmem by měli odvádět sedm procent.
Slovenská vláda připravuje kromě zvýšení daně z příjmů také nárůst zvláštní bankovní daně a mimořádný odvod pro firmy podnikající v regulovaných sektorech ekonomiky. Očekává se také zvýšení povinných odvodů pro lidi s vysokými příjmy. Na rozdíl od Česka slovenská vláda s úpravou daně z přidané hodnoty (DPH) nepočítá; základní sazba DPH vzrostla za minulé vlády o procentní bod na 20 procent.
Součástí balíků opatření na stlačení schodku veřejných financí je i snížení příspěvků na penzijní účty, které si Slováci odkládají z povinných odvodů; kabinet takto získá zhruba 500 milionů eur ročně, které použije na vykrytí schodku ve státním důchodovém systému. Oslabení takzvaného druhého penzijního pilíře bude největším zásahem od začátku jeho fungování v roce 2005.
Zatímco v současnosti si zhruba 1,5 milionu Slováků z povinných důchodových odvodů odkládá na penzi devět procent hrubé mzdy, pravděpodobně od letošního podzimu to budou už jen čtyři procenta. Další dvě procenta z výdělku budou moci přidat ze svého. Tato úprava kopíruje chystaný český model, podle kterého si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
Slovenská vláda by prostřednictvím dvou desítek opatření mohla získat kolem 2,3 miliardy eur, což je o asi půl miliardy eur více, než potřebuje ke stlačení schodku veřejných financí pod tři procenta výkonu ekonomiky. Opozice ale i analytici , že kabinet chce ozdravení veřejných financí uskutečnit hlavně prostřednictvím zvýšení daní, a nikoliv omezením výdajů státu. Fico ale tvrdí, že prostor na plošné škrty se už vyčerpal.
Vybrané body Ficova ozdravného plánu
Zdanění bankovních vkladů lidí. Současný základ daně se rozšíří i o vklady podléhající zákonu o ochraně vkladů. Sazba odvodu 0,4 procenta bude stejná pro všechny typy bank a platná na celý základ odvodu. Do státní kasy tak má přitéct 125 milionů eur.
Dřívější zdanění cigaret. Zvýšení sazby daně z tabákových výrobků by se mělo přesunout z března 2013 na říjen 2012. Přínos pro stát je odhadován na 8,2 milionu eur.
Mimořádné odvody bank v letošním roce ve výši 0,093 procenta ze základu daně. Mají jít do zvláštního fondu, z kterého hodlá vláda financovat prorůstová opatření. Stát by tak měl získat 50 milionů eur.
Změny správních poplatků. Například v případě stavebního povolení by mělo být rozlišeno, zda jde o obchodní centrum, či rodinný dům. Rozlišovat se bude také v případě registračního poplatku za motorové vozidlo. Není jasné, o kolik si tím státní pokladna přilepší.
Zdanění regulovaných firem. Mimořádný dočasný odvod z podnikání v regulovaných odvětvích se týká například telekomunikačních operátorů, tepláren a plynáren, což by mělo vynést 200 milionů eur.
Vyšší zdanění hazardu. Na podzim se mají zvýšit odvody z některých hazardních her. Výnos bude záviset na konkrétních krocích, podle ekonomů by ale tak mohl stát získat až 50 milionů eur.
