Vztahy mezi slovenským expremiérem a ministrem financí Igorem Matovičem a šéfem rezortu hospodářství Richardem Sulíkem jsou napjaté dlouhodobě z ideologických i osobních důvodů. Nyní tak těžko hledají shodu v receptu na řešení globálních ekonomických potíží, které dopadají i na Slovensko. Tento týden problémy v koalici dospěly do kritické fáze. Matovič nemůže přimět některé poslance vlastních Obyčejných lidí a nezávislých osobností (OLaNO) k přehlasování prezidentského veta. Část jeho lidí k tomu patrně plánuje podpořit odvolání Sulíka, o které usiluje opozice. Nestabilita a nečitelnost nejsilnější vládní strany je tak pro koalici největším rizikem.
Slovenský parlament by měl o osudu lídra Svobody a solidarity (SaS) rozhodovat ve čtvrtek, hlasování by teoreticky mohlo vést až k pádu vlády. „Pokud odvolají Sulíka, tak to koalicí zatřese tak, jako jí ještě nic nezatřáslo, a pokud by měla být SaS principiální, tak z koalice odejde. Ale to je možné jen hádat,“ tvrdí politolog Tomáš Koziak.
Návrh na svolání mimořádné schůze o odvolání ministra hospodářství podal opoziční Směr. Odůvodnil ho Sulíkovou pasivitou ohledně zmírňování dopadů zdražování energií a pohonných hmot. Kritici navíc Sulíkovi vytýkají, že v Bruselu nevyjednal dostatečnou výjimku z embarga na ruskou ropu.
Slovnaft ji sice může ropovodem Družba dále odebírat, ale po zavedení zákazu do praxe bude moci svými ropnými produkty zásobovat pouze Slovensko a po určitou dobu ještě Česko. Společnost zpochybňuje efektivitu provozu za těchto podmínek, upozorňuje na technické problémy a varuje, že v budoucnu nemusí být schopná zásobovat ani slovenský trh. Sulík se brání s tím, že výsledek je maximem, které bylo na unijní úrovni možné dosáhnout.
Problémem je, že Matovič a část Obyčejných lidí není k Sulíkovi o nic méně kritická, než opozice. „Je to máslo na Sulíkově hlavě. Sulík je líný diletant, který na ministerstvu nemá co dělat,“ prohlásil k embargu kupříkladu poslanec OLaNO György Gyimesi, který zároveň nevylučoval svou podporu ministrova odvolání. Není však jasné, jak se hnutí nakonec zachová. “ Naši poslanci budou určitě svobodní,“ uvedl o víkendu v televizi Matovič.
Ve středu se za Sulíka ve svém prohlášení postavila vláda. Partnery před neuváženým hlasováním varoval i předseda hnutí Jsme rodina Boris Kollár, podle něhož by měl každý koaliční poslanec zvážit, zda bude pád vlády riskovat. „Možná ztratí politickou soudnost v tom smyslu, že jim nebude vadit riziko, do kterého koalici dostanou a Sulíka odvolají. Nevylučuji to,“ řekl na adresu Obyčejných lidí Koziak, podle něhož se poslanecký klub strany v poslední době chová vzhledem k své různorodosti velmi nevyzpytatelně.
Z posledního vývoje se zdá, že pod kontrolou své poslance nemá ani Matovič. Není totiž jisté, že sežene dostatečnou podporu pro přehlasování veta prezidentky Zuzany Čaputové, která parlamentu vrátila balíček pro rodiny s dětmi ve výši 1,2 miliardy eur. V koalici na něm od počátku nepanovala shoda, SaS byla proti a Matovič ho prosadil s podporou některých radikálů z řad Kotlebovců.
Tento týden muselo být hlasování o jeho dalším osudu odloženo, protože podle některých zdrojů je v OLaNO až osm poslanců, co odmítají veto prolomit. Matovič a Sulík se nyní přou o zvyšování daní a platy učitelů, ovšem i kvůli balíčku atmosféra v koalici značně zhoustla. Šéf financí každého, kdo proti němu vystupoval, označoval za „protirodinného politika“. Pokud nyní nepřiměje k podpoře sociálních opatření vlastní stranu, bude to pro něj patrně největší porážka za celé dva roky vlády.
Podle některých názorů by současná situace mohla dokonce vyústit ve větší vzpouru. „Představitelé OLaNO teď mají ideální příležitost poslat Matoviče na vedlejší kolej. Není to jen v zájmu jejich politického přežití, ale v zájmu celé země,“ napsal komentátor deníku Pravda Marián Repa.
„Dá se očekávat, že hnutí se bude před volbami dále štěpit a bude stále méně soudržné,“ míní Koziak s tím, že jeho členové mají ve skutečnosti málo co společného a někteří patrně nebudou váhat ve snaze udržet se v parlamentu Matoviče opustit a přejít kupříkladu ke Kollárovi. Obyčejní lidé totiž mají v současných průzkumech pouze osm procent hlasů, volby přitom vyhráli s 25 procenty.
SaS sice posílila z šesti procent na zhruba jedenáct, Sulík by však v případě předčasných voleb těžko hledal partnery pro vládnutí. Průzkumům totiž vévodí dvě sociálnědemokratické strany – Hlas a Směr expremiérů Petra Pellegriniho a Roberta Fica. Sulík je navíc historicky zatížen kritikou za povalení vlády Ivety Radičové v roce 2012, po kterém nastoupil k moci právě Fico a další podobný tah by mohl pohřbít jeho politickou kariéru.
Výhled na povolební katastrofu je v tuto chvíli jediným silným poutem, kterým drží spojení Matoviče a Sulíka pohromadě. Další osud koalice tak zřejmě bude záviset zejména na Matoviče autoritě, míře jeho pragmatismu a ochotě rivalů hledat kompromisy, které oběma umožní zachovat si tvář.
