Slovensko: Roste IT sektor, sílí invaze českých finančníků | E15.cz

Slovensko: Roste IT sektor, sílí invaze českých finančníků

Slovensko: Roste IT sektor, sílí invaze českých finančníků
Bratislava
• 

Tomáš Lemešani

Místo investic na nejistých trzích sázejí čeští finanční obři na ověřenou jistotu: Slovensko. Stabilní a známé prostředí přilákalo v posledních třech letech finance takových žraloků, jako jsou Petr Kellner či Daniel Křetínský. Nejvíce je láká energetika. Pod Tatrami ale vzkvétá také sektor technologií, který se stává významným zaměstnavatelem v chudých regionech.

Energeticky průmyslový holding, který si majetkově dělí Petr Kellner, Daniel Křetínský a J&T, byl jednoznačně nejaktivnější. Chuť dostal už po první investici, své vůbec největší zahraniční akvizici. EPH za 49procentní podíl ve Slovenském plynárenském priemyslu (SPP) zaplatil 2,6 miliardy eur, zhruba 71,5 miliardy korun.

V obchodě, proti kterému se na Slovensku vzedmula vlna kritiky, získali finančníci manažerskou kontrolu nad nejziskovější dceřinou firmou SPP – Eustream. Ta přepravuje a nejméně v nejbližším desetiletí přepravovat bude plyn z Ukrajiny do evropských zemí. Lukrativní smlouva s Gazpromem vydělává podniku stamiliony eur ročně.

S jídlem roste chuť

Slovenské plynovody podnítily české finančníky k útoku na další firmy. Velké sousto představovala koupě podílu ve Středoslovenské energetice. EPH dostal za 400 milionů eur od bývalého majitele Electricité de France totéž, co v akci Eustream – tedy 49 procent akcií a manažerskou kontrolu.

Stát vyšel českým finančníkům vstříc i ve třetím případě. Pustil je ke čtyřicetiprocentnímu podílu ve společnosti Nafta, která se zabývá uskladňováním plynu a těžbou ropy. Kellner, Křetínský a J&T tak nahradili německé a francouzské společnosti. Nejvýraznější partner státu, který ze slovenské energetiky odešel, bylo německo–francouzské konsorcium E. ON Ruhrgas a GDF Suez. Svých 49 procent akcií Slovenského plynárenského priemysla odevzdalo státu za utajenou sumu. Podle odhadů to bylo 2,6 miliardy eur, což je více, než co konsorcium za původní nákup 49procentního balíku akcií zaplatilo.

V kuloárech zaznívalo, že stát na menšinové spoluvlastníky tlačil. Také proto patrně odešli po jedenácti letech prakticky bez vysvětlení. Ještě zvláštnější bylo následné konání vlády. Ta EPH jako novému majiteli svěřila za stejnou cenu, jakou předtím platily E. ON Ruhrgas a GDF Suez, nejen 49 procent akcií SPP, ale také manažerskou kontrolu. Tu Němci ani Francouzi neměli.

Kellner otřásl telekomunikacemi

Finanční skupina PPF miliardáře Petra Kellnera koupila na konci loňského roku 65,9 procenta v Telefónice CR. V rámci transakce za 63,6 miliardy korun přebrala i sto procent v dceřiné společnosti Telefónica Slovakia. Místo španělského vedení tak v Bratislavě sedí český management. Kellner převzal 1,5 milionu slovenských zákazníků, kteří od něj čekají ještě levnější služby. Nový majitel zatím nedal najevo, čím by je chtěl zaujmout.

Odchod Telefóniky ze Slovenska nepřekvapil. Slovenská dceřiná firma, stejně jako ta česká, pod kterou patřila, byly jediným lukrativním majetkem španělské telekomunikační společnosti. Ta naopak dlouhé měsíce bojovala s finančními propady. Na domácím trhu ztratila více než polovinu tržního podílu, což musela hasit ziskem nového kapitálu. Prodej cenných poboček v Česku a na Slovensku se proto dal už dávno předpokládat.

IT místo automobilek

Zatímco v minulosti největší investice směřující na Slovensko znamenaly příchody automobilových výrobců, v posledních letech to byla zejména střediska vzdálených služeb a pobočky IT gigantů. Do Košic například rozšířily své aktivity společnosti IBM, RWE IT nebo T Systems. IT sektor v takzvaném Košice IT Valley zaměstnal během pěti let téměř deset tisíc mladých lidí. „Nejsou to sice investice ve velkých objemech jako v případě automobilek, ale mají značný přínos pro zaměstnanost,“ uvedl partner KPMG Ľuboš Vančo.

Hlavním tématem v posledních nejméně pěti letech na východě Slovenska byl hrozící odchod železáren U. S. Steel. Ty na konci roku 2012 pohrozily, že bez podpory státu odejdou z Košic. Přímo zaměstnávají dvanáct tisíc lidí a v návaznosti dalších třicet tisíc. Stát se propadu zaměstnanosti vyhnul jen o vlásek. Firmu udržel dotacemi a slevami na energiích.

Více práce pro mladé

Slovensko se ukazuje jako ideální možnost pro centra sdílených služeb. Přicházejí tam firmy, které potřebují outsourcovat IT správu. „Je to ekologicky čisté odvětví, které vytváří vysokou zaměstnanost s nadprůměrnými mzdami zejména pro mladé lidi, a může se rozvíjet prakticky ve všech krajských městech,“ oceňuje investice Vančo. Z dalších oborů zaujaly příchody firem z bankovnictví – například Sberbank – nebo strojírenství – tam přicházely zejména menší firmy, ale v průmyslných parcích zaměstnaly tisícovky lidí.

„Hodně se investovalo v energetice, ať už jde o nové zdroje na bázi spalování plynu, obnovitelné zdroje nebo dostavbu jaderné elektrárny Mochovce,“ říká Radovan Šavolt, manažer společnosti Deloitte. Pozitivní je i čistý přírůstek investic. Pod Tatry přišlo o zhruba 180 milionů eur více, než zmizelo s odcházejícími firmami.

Fico dostal pod kontrolu SPP
Slovenská vláda plně majetkově ovládla společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Od české skupiny EPH získala její 49procentní podíl výměnou za převzetí dluhů firmy. Ta se zabývá prodejem zemního plynu domácnostem a podnikatelům a kvůli nízké ceně plynu prodělává desítky milionů eur ročně. Slovenská vláda transakcí získá plnou kontrolu nad cenami plynu pro konečné spotřebitele. EPH zůstává 49procentní podíl v ostatních dcerách bývalé skupiny SPP včetně manažerské kontroly nad těmito firmami.

Odchody investorů v obchodě Slovákům výrazně neublížily. Konec firem jako Ahold Slovakia v obchodě znamenal jen náhradu slovenským ekvivalentem. Více Slováky zabolela ztráta tradičních značek jako Palma Tumys a Slovakopharma Hlohovec.

V prvním případě se výrobce oleje a másel rozhodl zrušit majitel, finanční skupina Slavia Capital. Během čtyř let přetransformovala Palmu na obchodní společnost. Místo více než tisíce původních zaměstnanců teď ve dvou prázdných továrnách pracují jen noční hlídači.

Obdobně dopadla farmaceutická společnost Slovakopharma Hlohovec. Poté, co ji odkoupil gigant Sanofi pro svou dceřinou firmu Zentiva, začal slovenský podnik vyrábět jen levné náhražky známých léčiv podle zahraničních receptur. Vlastní ochranné známky na dobře prodávané léky jako Pinosol, Anopyrin, Torvacard, Lozap si Zentiva přivlastnila. Když vloni z Hlohovce odešla, nový majitel Wood Pharm musel čelit tlaku na propouštění. Dosud dotuje ztrátovou výrobu a hledá nové produkty, které by podnik zachránily.

Mají jen na manuální práci

Za problematickou označují analytici skladbu slovenského průmyslu, který je velmi závislý na automobilovém sektoru. Pokud by toto odvětví mělo problémy, utrpěly by desetitisíce slovenských rodin, které se prací v montážních dílnách živí.
„Z pohledu budoucnosti je důležité hledat sofistikovanou výrobu s přidanou hodnotou. Proto vidím jako nejperspektivnější IT sektor,“ míní Radovan Šavolt. Luboš Vančo z KPMG mu ale oponuje. Z realistického pohledu je podle něho zřejmé, že většina slovenského obyvatelstva jinou než manuální práci nezvládne.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!