Nejvyšší povodňový stupeň sice stále přetrvává v okolí toku Dunaje na jižním Slovensku, ale už nyní mluvčí Slovenského vodohospodářského podniku Ľubomír Krno přiznává, že výstavba protipovodňových opatření po záplavách v roce 2002 a 2010 v tvrdé zkoušce uspěla.
Například v Bratislavě. kde byla situace nejkritičtější a nejsledovanější, lidé neutrpěli vážné škody. Pocit bezpečí přinesly a potvrdily hliníkové bariéry, které hlavní město během tří dnů kolem veletoku postavilo.
„Pokud by nebylo vodního díla Gabčíkovo, jehož součástí jsou i protipovodňové hráze na dolních tocích Moravy, Váhu a Hronu, a pokud by nebyla v letech 2005 až 2010 vybudována protipovodňová ochrana Bratislavy, tak by letos byla pod vodou Petržalka, Devín, Devínska Nová Ves, Karlova Ves, Staré Mesto i Ružinov. Škody by se pohybovaly v miliardách eur,“ zdůrazňuje Krno.
Za pravdu mu dává i ministerstvo životního prostředí. Hodnotit letošní škody se ještě neodváží, ale se spouští z posledních povodní nepůjdou ani porovnat. Hůře než Bratislava však dopadla menší města při hranicích s Maďarskem. Z tamních obcí žádají starostové pomoc. Ozývá se i východní Slovensko. Toho se povodně netýkaly, ale posloužily jako varování před zanedbanými protipovodňovými systémy.
„Ministerstvo využívá pro boj proti povodním evropské peníze v rámci Operačního programu Životní prostředí, například v tomto roce je to 48 milionů eur. Z připravovaného operačního programu pro životní prostředí na roky 2014 až 2020 by Slovenská republika chtěla na protipovodňovou ochranu získat 400 milionů eur,“ popisuje financování žádostí mluvčí ministerstva životního prostředí Maroš Stano.
velká voda prověřila připravenost politických lídrů
