Slovenští nacionalisté míří do parlamentu, možná rozhodnou o vládě

Slovenský parlament

Slovenský parlament

Evropská unie měla již dávno v souvislosti s migrační vlnou nasadit na ochranu hranic armádu, národní státy nesmějí přijít o svou identitu v EU a Slovensko by mělo regulovat vliv nadnárodních korporací, zvláště zdanit monopoly, banky a obchodní řetězce. Tvrdí to Andrej Danko, předseda neparlamentní Slovenské národní strany (SNS), která se před březnovými parlamentními volbami zařadila v průzkumech veřejného mínění mezi nejoblíbenější politické strany v zemi.

SNS by se tak mohla stát pomyslným jazýčkem na váhách při sestavování nového kabinetu. „Toto je masová invaze, nikoliv chránění lidí, kteří potřebují azyl. Představuje to pro nás obrovské bezpečnostní riziko. Na přetres musí přijít otázka, jak (ekonomické) uprchlíky dostat zpět do domovských států a jak zabránit dalšímu hromadnému přílivu migrantů,“ uvedl Danko, podle kterého s migrační vlnou dochází i ke střetu kultur a způsobu života mezi obyvateli Evropy a běženci.

Součástí volebního programu SNS je také zákaz nošení burek a výstavby minaretů. Muslimská menšina na Slovensku není početná a ani v stávající migrační vlně země pod Tatrami náporu migrantů nečelila. „Na místě není utěšování, že sem nepřijdou za prací. Není to o tom, že sem nechodí, ale mohou sem přijít jejich děti. Ke střetu kultur beztak dojde, musíme být na to připraveni,“ dodal jednačtyřicetiletý Danko, původní profesí advokát.

Andrej DankoAndrej Danko | sns.sk Andrej Danko

SNS byla v letech 2006 až 2010 součástí koalice za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica. V čele SNS tehdy byl Ján Slota, který se stal známý svými prostořekými výpady vůči Romům či Maďarům a kterého strana ze svých řad vyloučila před třemi lety kvůli nesrovnalostem v hospodaření strany.

Podle průzkumů veřejného mínění by SNS mohla v nadcházejících volbách získat kolem devíti procent hlasů a stala by se třetí až čtvrtou nejsilnější politickou stranou. Zároveň by mohla hrát důležitou roli při sestavování nové vlády. „Pokud tomu tak bude, je to dobrá výchozí pozice na prosazení co největší části z našeho programu,“ řekl Danko, představy o povolební spolupráci ale blíže nekomentoval. „Pro nás je důležité najít partnera, který nám pomůže získat do rukou státu strategické podniky, snížit daňové a odvodové zatížení či zavést zvláštní daně (pro banky, monopoly, obchodní řetězce),“ dodal.

Možné koalice

Například koalice SNS s dominantním Směrem-SD by podle průzkumů mínění měla většinu ve sněmovně. Spolupráci se SNS v rámci širší koalice stran pravého středu již ale připustil i šéf opozičních křesťanských demokratů Ján Figeľ.

V ekonomické oblasti SNS prosazuje například zastavení vlivu nadnárodních korporací, které podle strany považují obyvatelé Slovenska za zdroj levné a poslušné pracovní síly. SNS například chce, aby každá nadnárodní společnost podnikající na Slovensku platila tři procenta ze zisku na podporu tamního sportu, vědy a kultury.

„Slovensko je největším producentem automobilů. Jsou zde automobilky, které zhodnocují svůj výrobek prací našich lidí za podstatně nižší mzdy, než jsou mzdy lidí na stejných linkách v jejich domovských státech. Ukažte mi příklad slovenského sportovního klubu, kde najdete logo těchto automobilek. (…) Nechceme ale odsud nikoho vyhánět, chceme hledat dialog,“ řekl Danko.

SNS plánuje daň ze zisku bank či obratu řetězců

SNS rovněž počítá s tím, že monopoly a banky by platily zvláštní daň ze zisku ve výši minimálně šest procent, obchodní řetězce by zase zatížila odvodem z obratu v podobné výši. „Jsou zde obchodní řetězce, které mají jen 15 procent domácích potravin na pultech a které zlikvidovaly malé prodejny,“ poznamenal Danko.

Slovensko již před lety uvalilo na banky zvláštní odvod, současná jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Fica zase zavedla zvláštní daň na ziskové firmy z regulovaných sektorů ekonomiky, jako je například energetika.

SNS má v programu také revizi lisabonské smlouvy o reformě institucí EU s cílem přenést důležité kompetence zpět na národní státy. „V první řadě hovoříme o auditu vztahů. Jsme proti unifikaci v Evropské unii, která by způsobila ztrátu identity. Nehovoříme o destrukci Evropské unie,“ řekl Danko.