Problém se týká zaniklého, kdysi velmi populárního finančního ústavu Ljubljanska Banka (LB), kde v devizách spořilo mnoho Jugoslávců. V době rozdělení území přišlo při pádu banky o úspory na 130 tisíc Chorvatů.
Lublaň trvá na tom, aby se otázka odškodnění vkladatelů z bývalých jugoslávských republik řešila u švýcarské Banky pro mezinárodní vyrovnávání plateb. Záhřeb ale chce o částce přibližně 172 milionů eur vyjednávat bilaterálně. Dvě chorvatské banky mají od vlády plnou moc k tomu, aby u místních soudů peníze vymáhaly na nástupkyni LB, kterou je Nova Ljubljanska Banka.
Lublaň se obává, že po vstupu souseda do unie by pro ni byl případný verdikt chorvatské justice závazný. Vzhledem k tomu, že slovinská vláda počítá každý cent a bance musela pomoci finanční injekcí, jde o ožehavou záležitost. Unijní člen proto žádá, aby si Záhřeb vybral buď soudy, nebo vstup do EU.
Přístupovou smlouvu už ratifikovala většina zemí, Slovinsko je jediným státem, který ještě ani nezahájil schvalovací proces. „Pro obě strany, a já zdůrazňuji obě strany, je skutečně nezbytné okamžitě najít oboustranně přijatelné řešení záležitosti kolem Ljubljanské Banky,“ prohlásil koncem minulého týdne mluvčí eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho.
Chorvatský prezident Ivo Josipović o víkendu vyjádřil přesvědčení, že se situaci podaří vyřešit. Uvedl, že se má brzy setkat se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem.
V některých Chorvatech ale postoj sousední země vyvolává rozhořčení, hrozí proto všeobecné zhoršení vztahů. „Slovinci říkají, že možná nikdy nevstoupíme do EU. Přišel čas jim říci toto: My třeba nikdy nebudeme v unii, ale vy nebudete moci přijet na pobřeží Jaderského moře,“ napsal před pár dny na Twitteru starosta města Rijeka Vojko Obersnel.
Slovinský premiér v menšině
Poté, co slovinský premiér Janez Janša odmítl výzvu k rezignaci kvůli nařčení z korupce, jedna z koaličních stran opustila vládní klub. Janšův kabinet tak ztratil většinu. Premiér kvůli hospodářské krizi země zatím nechce předčasné volby. Podotkl, že by Slovinsko mezitím mohlo zbankrotovat. Z posledního zveřejněného průzkumu ale vyplývá, že většina lidí nevěří ve smysl menšinové vlády. Téměř polovina tázaných chce nové volby, 40 procent jiného premiéra.
