Janšova vláda je u moci necelý rok. Úspornými opatřeními, ke kterým v reakci na hospodářské problémy země musela přistoupit, zvedla mezi Slovinci vlnu nevole. Jejich rozhořčení ještě zvyšují dohady o pochybně nabytém Janšově majetku.
Protikorupční komise nedávno oznámila, že v období mezi roky 2004 až 2012 získal premiér z neznámých zdrojů přinejmenším 210 tisíc eur. Přestože se Janša obvinění brání a má důvěru své Slovinské demokratické strany (SDS), tři z pěti koaličních uskupení hrozí odchodem, pokud svou funkci nesloží.
„Janšova rezignace by otevřela cestu předčasným volbám, které představují nejlepší způsob, jak zastavit obrovskou nespokojenost mezi občany,“ prohlásil ministr zahraničí a lídr Demokratické strany důchodců Slovinska Karl Erjavec. Podotkl přitom, že je k ochotě Janši rezignovat skeptický, tím spíše se mu jeví nové hlasování jako nevyhnutelné.
Slovinská lidová strana je umírněnější. Chce, aby za sebe Janša našel vhodného náhradníka. „Vyzýváme vás, abyste navrhl tak brzy, jak jen to bude možné, kandidáta do čela vlády, jež bude schopná vykonat potřebné reformy,“ vzkázal premiérovi šéf partaje Radovan Žerjav.
Na rozdíl od DL, která v sobotu dala Janšovi desetidenní ultimátum, je Žerjavova partaj ochotná vyčkat na jeho rozhodnutí do konce února. SDS v reakci označila své koaliční partnery za pokrytce. Uvedla, že jim nemluvila do výběru ministrů, a tak jí nemají diktovat, kdo bude v čele vlády.
Důchodci apelují i na Jankoviće, aby se vzdal postu starosty Lublaně. Politik už dříve oznámil, že se zříká vedení strany Pozitivní Slovinsko a nebude v případě pádu vlády usilovat o premiérský post.
Analytici tvrdí, že předčasné volby jenom oddálí řešení ekonomických potíží. HDP země meziročně poklesl ve třetím čtvrtletí uplynulého roku o 3,3 procenta, což je třetí největší propad v eurozóně po Řecku a Portugalsku.
