Směrnice o vysílání pracovníků podlamuje naši konkurenceschopnost, říkají čeští europoslanci

Michaela Šojdrová

Michaela Šojdrová Zdroj: archiv

Michaela Šojdrová
Evropský parlament
Ilustrační foto
Ilustrační foto
5 Fotogalerie
Miffek Thuong Ly

Vyslaným zaměstnancům náležejí stejná práva a mzdy jako obyvatelům dané země. Znamená to ale i více byrokracie a administrativy pro zaměstnavatele.

Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost schválil tento týden návrh revize směrnice o vysílání pracovníků. Ta určuje nová pravidla pro pracovníky, které vyšle zaměstnavatel na dočasnou práci do jiné unijní země.

„Zpřísnění legislativy a umělé srovnání podmínek problémy na pracovním trhu neřeší. Naopak, povede to k uzavírání národních trhů a podlomení naší konkurenceschopnosti,“ kritizuje návrh europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).

„Pro zaměstnavatele to znamená mnohem více povinností, více nákladů, větší nejistotu,“ doplňuje ji její kolegyně z výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která hlasovala stejně jako Dlabajová proti. Podle Šojdrové zasahuje návrh příliš do sociálních práv zaměstnanců, zároveň je podle ní novela napsána příliš byrokraticky.

Návrh výboru na revizi více než dvacet let staré směrnice ohraničuje dobu vyslání na dva roky s možností prodloužení. Vyslaní pracovníci mají pracovat za stejných podmínek, tedy mít stejné mzdy a sociální zabezpečení jako ostatní zaměstnanci v hostitelské zemi. Proti jsou především dopravci, jejichž řidiči často během několika dnů přejedou více zemí, a zaměstnavatelé by museli složitě vypočítávat jejich mzdu. „Rezort dopravy je specifický, trvali jsme na tom, aby byl vyňatý ze směrnice, nebylo to však zohledněno,“ říká Šojdrová.

Dopravce řeší takzvaný silniční balíček, podle kterého se řidič do tří dnů za hranicemi své země nepovažuje za vyslaného, poté už musí pobírat tamní minimální mzdu. Jeden pracovní den řidiče v zahraničí je přitom určen na šest hodin. „Oni se ohánějí sociálními právy. Já v tom vidím spíše snahu o nějakou protekcionistickou politiku,“ uvedl dříve ministr dopravy Dan Ťok.

Zpřísnění pravidel prosazoval v minulých měsících francouzský prezident Emmanuel Macron, který kritizoval tzv. mzdový dumping. „Vytvořili jsme novou stavbu pro vyváženou Evropu, stejnou příležitost pro zaměstnance a podniky v Evropě,“ obhajuje směrnici francouzská europoslankyně a zpravodajka Elisabeth Morin-Chartierová.

Šojdrová dodává, že souhlasí se změnou směrnice, podle ní je však třeba jít jinou cestou. "I v České republice přivítáme to, když firmy, které k nám vysílají své zaměstnance, nebudou podhodnocovat jejich práci. Když budou firmy z Polska, Maďarska, Slovenska muset respektovat podmínky českých zaměstnavatelů. Takže já souhlasím s tím, že se harmonizovat určitý standard. Ale je to třeba udělat tak, aby všichni věděli, jaké jsou jejich podmínky a povinnosti, aby se nedostávali do hloupých, zbytečných administrativních problémů, které prodražují jejich práci a nakonec i odradí od podnikání," řekla Šojdrová. 

Směrnice má před sebou ještě další legislativní cestu, kompromis budou hledat rada, komise a Evropský parlament. Proti stávající verzi je nejen Česko, ale i další zástupci z nových členských zemí. Podle Šojdrové začnou státy implementovat směrnici do národních legislativ nejdříve v roce 2019.