Snowden má podle americké vlády pravdu, ale špionáž pokračuje

Barack Obama

Barack Obama Zdroj: ctk

Kongres se nažral a Patriot Act zůstal celý. Tak by se dala popsat revoluce ve sběru „metadat“ o telefonních hovorech Američanů, která budou pro tajné služby od příštího roku k mání jen na základě individuálních soudních příkazů. Přesně dva roky po útěku administrátora Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwarda Snowdena z USA tak Kongres i Bílý dům daly uprchlému špionovi nepřímo za pravdu, že tajný program „Stellar Wind“ poškozuje ústavou zaručená práva na soukromí.

Sběr dat ale pokračuje v neztenčené míře na základě jiných programů. Včera uběhly shodou okolností přesně dva roky od chvíle, kdy se Snowden v hotelovém pokoji v Hongkongu konspirativně setkal s reportéry Glennem Greenwaldem a Laurou Poitrasovou, aby jim předal první várku dokumentů ukořistěných v NSA.

Daleko největší pozornost na sebe od té doby strhává databáze Mainway, jež je uložena na serverech NSA a obsahuje prý podrobnosti až o dvou bilionech telefonních hovorů (nikoli jejich obsah) uskutečněných kdekoli na světě.

NSA a FBI k metadatům získávala přístup na základě hromadných, paušálně předschválených soudních příkazů, a pomocí tajného programu Stellar Wind takto získala důvěrné informace o pohybu a zvyklostech desítek tisíc osob včetně třeba Angely Merkelové a dalších světových politiků.

Čím se liší Freedom Act od Patriot Actu
» Metadata (o adresátech a délce hovorů) budou pro tajné služby k mání jen na základě soudního příkazu
» Soudní příkaz nesmí být paušální, nýbrž vystaven na konkrétní osobu, účet nebo elektronický přístroj
» Metadata budou uložena na serverech telefonních společností (AT&T, Verizon atd.), nikoli na úložištích NSA
» Změny budou uplatněny až po přechodném období v délce šesti měsíců, do té doby běží program po staru
» Další klíčové části Patriot Act v zákoně zůstávají, NSA může nadále shromažďovat data osob s jiným občanstvím než USA a také komunikaci na Googlu, Facebooku atd.

Snowden je stále na útěku, skrývá se v Rusku a v USA je obžalován ze špionáže, což mimo jiné znamená, že v případném procesu se asi nebude moci hájit tím, že jednal ve veřejném zájmu. Navíc jej jako „whistleblowera“ vnímá jen menší část veřejnosti. Přesto v Kongresu při projednávání Freedom Act na jeho adresu několikrát padla slova uznání, že se zákonodárci o sledovacích programech vůbec dozvěděli.

I po včerejšku zůstávají v USA v platnosti tajné sledovací programy jako Prism, pomocí nichž NSA sbírá elektronickou komunikaci zájmových osob od firem jako Google nebo Yahoo. „Špioni soukromě přiznávají, že tyto programy jsou pro ně mnohem důležitější než telefonní program,“ napsal server Foreign Policy.