„Vést nebo odejít – Německo se musí rozhodnout. Buď ať spojí svůj osud se zbytkem Evropy a jde do rizika, že společně s ostatními krizí propluje nebo se potopí, nebo ať euro opustí, protože bez něj se problémy eurozóny zlepší,“ uvedl Soros pro Financial Times.
Soros si myslí, že eurozóna by měla usilovat o pětiprocentní ekonomický růst. To by ovšem znamenalo opuštění Berlínem prosazovaných úsporných opatření. Zásadní by bylo i to, že by Budesbank tolerovala vyšší inflaci, což je zcela proti jejímu kurzu.
Pokud ale bude na svých požadavcích Německo trvat, podle Sorose problémy eurozóny pouze prohloubí. „Jestliže Němci trvají na politice úspor, posilují aktuální deflační kurz. Pokud se od toho nenechají odradit, tak by pro ně bylo skutečně z dlouhodobého hlediska lepší, aby odešli,“ uvedl Soros.
Bez perspektivy růstu se problémové země eurozóny podle Sorose dostanou do „deflační pasti“, která skončí jejich bankrotem. Investor je sice silným příznivcem evropské integrace, ale od roku 2010 stále častěji kritizuje způsob, jak Německo vede Evropu krizí.
Prohlubující propast mezi věřiteli a dlužníky podkopává EU
Soros vítá poslední krok , která oznámila, že spustí nový, neomezený program nákupu státních dluhopisů ohrožených zemí. „Je to mocnější opatření, než byla ta předchozí. A mohlo by to dokonce položit základ pro řešení problémů. Je to ale provizorium, ne definitivní řešení,“ poznamenal Soros.
Program nákupu dluhopisů ze strany ECB by podle Sorose mohl prohloubit propast mezi dlužníky a věřiteli. Dvourychlostní Evropa je přitom zárodkem pádu vnitřního evropského trhu a Evropské unie, míní investor.
Soros se proto zasazuje mimo jiné pro vytvoření Evropského finančního úřadu, tedy jakéhosi Evropského měnového fondu. Ten by převzal rizika z nákupů státních dluhopisů od Evropské centrální banky a financován by byl z daní z přidané hodnoty uvnitř zemí eurozóny.
