Špičky EU se bojí rumunského předsednictví. Jen kvůli tomu, že jsme z východu, tvrdí premiérka | E15.cz

Špičky EU se bojí rumunského předsednictví. Jen kvůli tomu, že jsme z východu, tvrdí premiérka

Špičky EU se bojí rumunského předsednictví. Jen kvůli tomu, že jsme z východu, tvrdí premiérka
Viorica Dancilaová
• 
ZDROJ: profimedia.cz

paj

S úderem novoroční půlnoci převzalo Rumunsko předsednictví Rady Evropské unie. Jeho kompetence se tohoto úkolu zhostit se ale zpochybňuje, otevřeně o ní promluvil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota naslouchat ostatním a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou,“ uvedl Juncker.

Ministři rumunské vlády tato slova odmítají, souzní s nimi ale část domácí politické opozice i prezident Iohannis. Ten své pochyby ohledně připravenosti Bukurešti zveřejnil již v listopadu. Předseda vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea, který se premiérem nemůže stát kvůli pravomocnému odsouzení, ho kvůli tomu označil za zrádce země.

„V necelých dvou letech vystřídala vládnoucí sociálně-liberální vláda 75 ministrů. To politické stabilitě nepřispívá,“ cituje německý deník Handelsblatt eurokomisaře pro rozšíření Johannese Hahna.

Rumunsko převzalo předsednictví na půlrok, který bude pro Evropskou unii extrémně důležitý. V březnu by z ní měla vystoupit Velká Británie a v květnu proběhnou volby do Evropského parlamentu.

Proti vládě v Bukurešti před Vánocemi protestovaly tisíce lidí kvůli korupci. Kritiku také budí tažení vlády proti státním zástupcům, kteří podle jejího názoru získali v zemi až moc velkou moc. Otazníky vyvolávají i kroky kabinetu v podnikatelské sféře. Jedním z nich bylo zavedení zvláštní daně pro banky.

Společná evropská měna slaví dvacet let. Německu nebo Slovensku se vyplatila, Francii spíš uškodila

„Kritizují nás, aniž bychom si to zasloužili. Jsme trestáni jen za to, že jsme východoevropská země,“ uvedla sociálně-demokratická premiérka Viorica Dancilaová.

Její vláda bez konzultace v parlamentu zavedla takzvanou “daň proti nenasytnosti”. Ta by měla postihnout celková aktiva místních finančních institucí v závislosti na mezibankovní úrokové sazbě. Podle odhadů expertů by tak banky měly na daních ročně zaplatit více než 600 milionů eur navíc.

Banky tento krok kritizují, včetně jeho rychlého přijetí. „Spolu s rumunskými podnikateli a investory sdílíme starosti o důvěryhodnost institucí této země. Zvláště v okamžiku, kdy přebírá předsednictví Rady EU,“ cituje Handelsblatt mluvčí v zemi působící Erste Group. Kritiku vyvolává i plán na zavedení stropu pro ceny plynu.

Rezavějící torpéda a propagandistické plakáty. Podívejte se do opuštěné sovětské laboratoře

Autor: paj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!