Během posledních deseti let, kdy se v severoindickém státě ujal vlády ministr Narendra Modi a zavedl liberální ekonomické reformy, se z Gudžarátu stala jedna z top destinací pro investice v celé Asii. Stát za posledních sedm let přilákal investice v celkové hodnotě 27 miliard dolarů, uvedlo nedávno sdružení Assocham.
„Důvody jsou zřejmé: dobrá infrastruktura, skvělé pokrytí elektřinou, nízké náklady na obchodování, blízkost přístavů a vláda nakloněná průmyslu,“ vypočítává příčiny úspěchu Gudžarátu Abraham Koshy, profesor z Indického institutu managementu v Ahmadábádu.
Místní vláda pořádá od roku 2003 každé dva roky takzvaný „Vibrant Gujarat Summit“, jehož cílem je přilákat do země investice. „Chceme z Gudžarátu udělat stát přátelský k investorům,“ říká Anup Kumar, jeden z organizátorů summitu. Letos se summit konal mezi 11. a 13. lednem a přijeli na něj obchodníci ze 120 zemí.
Jedním ze způsobů, jak přilákat byznys, je zvláštní ekonomická zóna. Politici tu vytvořili bezcelní enklávu, která právně není považována za indické území.
S příchodem investorů se daří i místním podnikatelům. Jedním z nich je i Amit Shah, obchodník s látkami z Ahmadábádu. „Dodáváme bavlněné látky mezinárodním výrobcům oděvů. Státní vláda byznysu nebrání. Nejsou tady úplatky jako v jiných indických státech, není tu byrokracie a příležitostí je tolik, že je úspěch zaručen,“ říká Shah.
Ekonomický úspěch země je patrný i při prostém pohledu na ulice dvou největších měst, Ahmadábádu a Gándhínagaru. Nové čtvrti jsou plné svítících reklam General Motors, British Gas Group, Nestlé a dalších značek, které tu působí.
Krajina je průmyslová a propojená více než 19 tisíci kilometry dálnic. Továrny rostou denně. V Gudžarátu žije jen pět procent obyvatel, k indickému průmyslovému výkonu ale stát přispívá 16 procenty a k exportu 22 procenty.
Díky místním zákonům zahraniční firmy nemají problém vlastnit stoprocentní podíl na letištích, velkoobchodních firmách, dolech a vrtech nebo průmyslových centrech.
„Hlavním cílem zahraničních peněz je ropa a farmaceutický průmysl, služby, telekomunikace, IT sektor, stavebnictví a reality,“ říká Kumar.
Protože vyspělé ekonomiky jako Japonsko nebo Německo stárnou a náklady na práci tam rostou, firmy cítí potřebu přesunout se do zemí s levnější a početnou pracovní silou. „Všechny firmy s jakýmkoli globálním cílem by měly investovat v Gudžarátu,“ soudí Kumar.
