Státy s eurem zavádějí vyvlastňování bondů

Stejně jako přirovnánání merkelové v Adolfu Hitlerovi

Stejně jako přirovnánání merkelové v Adolfu Hitlerovi Zdroj: profimedia.cz

Pokud by se Evropská unie rozhodla znovu oddlužit problémové Řecko či jinou silně „rozpůjčovanou“ periferii, mohl by se tento krok odehrát jednodušeji než v roce 2012. Daní za rychlejší řez by však byla újma věřitelů z veřejného sektoru, ve finále tedy ztráty daňových poplatníků.

Tento scénář umožňuje pravidlo zvané Collective Action Clause (CAC). Čili klauzule, která platí od prvního ledna na všechny nově vydané dluhopisy v eurozóně. V zásadě jde o formu vyvlastnění bez ohledu na souhlas či odpor držitele cenného papíru. „Pro laika to zní nepochopitelně a mnozí by rádi doufali, že se jich to – drží-li obligace – netýká,“ napsal deník Die Welt, který popisuje novinku na svém webu.

„Jenže takové cenné papíry jsou obsaženy v každé životní pojistce, v každé smlouvě o soukromém důchodovém připojištění. A s pomocí CAC mohou státy přerušit splácení úvěrů, i kdyby byl střadatel proti. Takto se to může dotknout opravdu každého,“ upozorňuje Die Welt.

Předobrazem pro plošně zaváděnou novinku se stalo Řecko. V jeho případě platilo, že se smluvní podmínky půjček změní, pokud s tím budou srozuměny tři čtvrtiny věřitelské obce. Konkrétní návrh, který dostali, obsahoval osekání pohledávek na 53,5 procenta původně investovaných peněz, zbytek dlužné částky se rozprostřel do 20 nových úvěrů s dobou splatnosti mezi deseti a 30 lety. Konečný termín byl stanoven na rok 2042. „Potřebná většina bank a pojišťoven kývla, ale až po velkém nátlaku. A ti, kdo říkali ne, museli nakonec jen přihlížet, jak se jejich závazky nuceně restrukturalizují,“ připomíná Die Welt.

CAC má takovým situacím předejít, stejně jako soudním žalobám. Týká se všech nových emisí bondů se splatností od jednoho roku. „Pro malé střadatele bude koupě obligace vabank. Velké finanční instituce mohou doplnit svá konta ze zdrojů Evropské centrální banky. Soukromým investorům ztráty zůstanou,“ dodává Die Welt.

ESM prodal první dluhopisy

Stálý záchranný fond eurozóny (ESM) ve své první aukci dluhopisů prodal papíry za 1,927 miliardy eur. Dluhopisy mají splatnost tři měsíce a průměrný výnos minus 0,0324 procenta. Podle zástupců německé centrální banky, přes jejíž systémy se aukce uskutečnila, byl o dluhopisy značný zájem. Záporný výnos znamená, že fond nemusí za vypůjčené peníze nic platit. Naopak bude vracet méně, než kolik si půjčil. To znamená, že investoři ESM považují za relevantní investiční nástroj s nejvyšší mírou spolehlivosti. Poměr poptávky k nabídce činil 3,2 ku jedné, což znamená, že poptávka byla o 220 procent vyšší, než kolik dluhopisů fond nabízel. ESM bude každé úterý v aukci nabízet dluhopisy, nejprve se splatností tři a šest měsíců. „Úspěch první aukce dluhopisů ESM ukazuje, že investoři nemají absolutně žádný problém s přechodem programu krátkodobého financování z fondu EFSF na fond ESM,“ poznamenal finanční ředitel ESM Christophe Frankel. Zájem o dluhopisy evropského záchranného fondu deklarovalo například Japonsko.