V noci na středu demonstranti ve čtvrti Jakobsberg poničili dvě školy a zapálili místní komunitní centrum. „Během uplynulé noci jsme zaznamenali třicet zapálených aut,“ uvedl mluvčí stockholmské policie Kjell Lindgren. Policie v noci na středu zatkla osm lidí, na rozdíl od předchozích dní nebyl nikdo zraněn. Premiér Fredrik Reinfeldt vyzval k uklidnění situace, jeho volání ale zjevně mnoho demonstrantů neuposlechlo.
Nepokoje zřejmě reagují na střelbu na předměstí Husby, při níž policista zabil staršího muže, který se oháněl mačetou. V Husby žije různorodá přistěhovalecká komunita zahrnující Turky, Libanonce, Syřany či Somálce. Místní tvrdí, že příčiny protestů jsou hlubší. „Důvod je velmi prostý. Nezaměstnanost, bytová situaci, pohrdání ze strany policie,“ řekl agentuře Reuters Rouzbeh Djalaie, redaktor místního předměstského listu Norra Sidan. Strážníci prý přistěhovalce často bezdůvodně legitimují, během nepokojů někteří policisté na demonstranty pokřikovali „opice“.
Protesty v severské zemi vyvolaly debatu o budoucnosti „švédského modelu“ štědrého sociálního státu. Švédsko od 90. let systematicky omezuje roli státu, což vyvolalo nejrychlejší růst sociální nerovnosti ze všech zemí OECD.
Zatímco průměrná životní úroveň je stále mezi nejvyššími v Evropě, vládě se nedaří snížit dlouhodobou nezaměstnanost mladých a chudobu, která se týká hlavně přistěhovalců.
Levicový bulvární deník Aftonbladet tvrdí, že protesty dokazují „gigantické selhání“ vládní politiky, která přispěla k růstu ghett na předměstích. „Řadě lidí na předměstích jsme nedokázali dát naději na lepší budoucnost,“ napsala v deníku Svenska Dagbladet Ann-Margrethe Livhová z opoziční Levicové strany.
Mezi voliči ale posilují protipřistěhovalecké nálady. Protiimigrantská strana Švédští demokraté se v posledním předvolebním průzkumu vyšvihla na třetí místo. Švédové budou nové poslance a vládu volit příští rok.
Přibližně 15 procent obyvatel Švédska se narodilo v zahraničí. Nezaměstnanost mezi přistěhovalci podle OECD dosahuje 16 procent, mezi rodilými Švédy jen šesti procent. V žebříčku 44 vyspělých zemí OSN porovnávajícím absolutní počty žadatelů o azyl obsadilo Švédsko čtvrtou pozici.
