Tři roky poté, co rozvíjející se země hlavně v Asii a jižní Americe pomohly světu vyhrabat se z globální recese, kterou odstartovaly toxické hypotéky v USA a následná finanční krize, stojí světová ekonomika před dalšími problémy. Plně se rozvinula dluhová krize v Evropě a současný motor globálního růstu – prudce se rozvíjející ekonomiky z východní Asie spolu s Čínou, Ruskem nebo Brazílií – ztrácí palivo.
Mezinárodní měnový fond změnil pro rozvíjející země prognózu – jejich růst v pěti letech do roku 2016 očekává v průměru o 5,8 procenta, což je skoro o dva procentní body méně než v pětiletce předcházející světovému propadu v roce 2009.
Světoví finančníci po tokijském jednání Mezinárodního měnového fondu teď usilovně řeší, jestli by měli nějak zasáhnout. Šéf jihokorejské centrální banky například vyzval Asii, aby pro svá hospodářství připravila stimuly. Stanley Fischer z izraelské centrální banky dodal, že světová ekonomika je nepříjemně blízko další recesi.
„Obáváme se, že v dohledné době vyprchá důležitá podpora světové ekonomiky. Rozvíjející země sice pokračují v růstu, ale výrazně zpomalují proti dřívějším očekáváním,“ uvedl pro server Bloomberg Jacob Frenkel z JPMorgan Chase International.
Chybí jednotný směr
Jednání MMF, které skončilo včera, přineslo i některé náznaky optimismu. Evropa se podle závěrů přibližuje politickému řešení své krize. Delegáti se ale nedokázali shodnout, jaká by měla být úroveň úsporných opatření, která by neudusila růst. Švýcarsko, Japonsko a Brazílie pak varovaly před přílišným posilováním svých měn, vyvolaným turbulencemi ve světových finančních tocích, který nastavuje překážky pro jejich export.
Rusko a Brazílie se pak zatím nemíní odhodlat k masivnímu stimulování svých ekonomik a apelují na nejbohatší země, aby hlavně ony jako první vyřešily své problémy.
„Diskutovalo se o krátkodobém řešení pro světovou ekonomiku, zatím ale chybí jednotný směr. Svět má problém s tím, že nemá jasné vedení,“ poznamenal jihokorejský ministr financí Bahk Jae Wan.
Propad čínské poptávky cítí celý svět
Jak se zpomalování Číny projevuje třeba v USA, dokládají třeba poslední hospodářské výsledky největšího světového producenta hliníku Alcoa. Výpadek poptávky ze strany čínských podniků vedl ve druhém čtvrtletí k čisté ztrátě americké firmy ve výši dvou milionů dolarů proti zisku 322 milionů dolarů o rok dříve. Ceny hliníku se propadly na téměř dvouletá minima.
Klesající poptávka Číny po surovinách dělá vrásky i dalším tradičním vývozcům nerostných zdrojů – Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo Chile.
Podle mnohých ekonomů by se rozvíjející země měli snažit postupně měnit svůj model růstu postavený z velké části na exportu a soustředit se více na domácí spotřebitele. Tento posun už se někde děje, ale období transformace znamená i pro celou globální ekonomiku velmi křehké období.
