„Je nutné úplné splnění minských dohod (o urovnání ukrajinského konfliktu), a to všemi stranami,“ apeloval Stoltenberg podle agentury TASS a vyzval Rusko, aby přestalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny, jakož i naléhal na „úplné stažení ruských vojsk“.
Moskva stále popírá přímé zapojení do konfliktu, který si od loňského dubna vyžádal více než 6200 mrtvých. Současně vztahy mezi Ruskem a Západem se dostaly na nejnižší bod od konce studené války. Lavrov jednal s politickým šéfem aliance poprvé od únorového setkání na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
NATO neuznává anexi Krymu
Stoltenberg před novináři rovněž zdůraznil, že NATO neuznává ruskou anexi Krymu a podporuje územní celistvost Ukrajiny. Snažil se u Lavrova také dosáhnout, aby si Rusko počínalo ve svých vojenských aktivitách a cvičeních „transparentněji a předvídatelněji“, aby se dalo vyvarovat incidentům. NATO je podle něj v tomto směru „daleko transparentnější“.
Ačkoliv NATO přerušilo loni kvůli ruskému počínání na Krymu a na Ukrajině spolupráci s Ruskem, zachovalo si politické kontakty s Moskvou i komunikační kanály k ruskému velení. „Umožňuje nám to dosáhnout větší předvídatelnosti a vyhnout se nedorozumění,“ vysvětlil.
Obdobně Lavrov ujistil, že se nevyhýbá kontaktům s NATO. „Styky a spolupráce bývaly dosti intenzivní, než je NATO zmrazil. Poslechneme si, co nám řeknou,“ poznamenal ještě před schůzkou.
Lavrov jednal také o středomořské krizi
Ruský ministr se v Bruselu také setkal s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou, s níž jednal o krizi s uprchlíky ve Středomoří i o ukrajinské krizi. Příští měsíc by summit Evropské unie měl rozhodovat o případném prodloužení sankcí proti Rusku kvůli roli Moskvy v ukrajinské krizi.
Lavrov po schůzce s italskou diplomatkou podle agentury ANSA prohlásil, že ve vztazích mezi oběma stranami se projevil „určitý vývoj“ a že „určité věci se hýbou“. Jednání o ukrajinské krizi a o vzájemných vztazích prý „celkově vyzněla pozitivně“. Avšak „stav vztahů je velice smutný, protože Brusel přerušil téměř všechny mechanismy spolupráce“.
Moskva zváží žádost EU v Radě bezpečnosti OSN
Šéf ruské diplomacie zároveň přislíbil, že Moskva pečlivě zváží žádost EU k Radě bezpečnosti OSN o mandát pro boj s pašeráky uprchlíků v Libyi, vytvářejících humanitární krizi ve Středomoří.
„Situace v Evropě není jednoduchá, je tu příliš mnoho napětí, konfliktů a zhoršení vztahů mezi západními státy a Ruskem, a to i kvůli ukrajinské krizi. Ta nevznikla sama od sebe, ale byla odrazem systémových problémů, které se po léta hromadily v oblasti evropské bezpečnosti,“ prohlásil ruský ministr podle agentury TASS. Příčinou podle něj bylo nesplnění závazku, že v Evropě nevzniknou nové dělicí linie.
Šéf ruské diplomacie rovněž kritizoval Kyjev za to, že k ústavní reformě nepřizval zástupce separatistů z východní Ukrajiny, jakož i za přijetí nových zákonů, zbavujících Ukrajinu památek na sovětskou minulost.