Strach z Číny - sousedé se bojí rostoucího vlivu asijského obra

„Pocit nespokojenosti s Čínou mezi obyčejnými lidmi v některých zemích je den za dnem naléhavější. Jsou znepokojeni rolí, jakou Čína v jejich zemi hraje. Jestli budeme ignorovat názory místních, v dlouhodobém horizontu za to zaplatíme vysokou cenu,“ citoval list Wall Street Journal čínského experta na jihovýchodní Asii Kuo Ťi-kuanga.
Kromě zemí tradičně „opatrných“ vůči Pekingu, jako jsou například Japonsko nebo Indie, se nespokojenost s působením Číny začíná zvedat například i v Barmě, Kambodži a Mongolsku.
„Tohle všechno byl les. Ale vláda prodala zem bohatým lidem,“ postěžoval si agentuře Reuters nedávno v kambodžském národním parku Botum Sakor ochránce přírody Chut Wutty. Bohatými lidmi měl na mysli severočínskou firmu Tianjin Union Development Group, která se rozhodla předělat místo s výskytem tygrů, slonů, medvědů a opic o rozloze více než 300 kilometrů čtverečních na rezort pro luxusní dovolenou.
„Bylo nám řečeno, že toto je čínská zem a my nesmíme pokácet jediný strom,“ přidal se jeden z obyvatel území, jehož vesnice byla vystěhována. Lidem, kteří odmítli odejít, úřady půdu bez náhrady zabavily. „I když Čínu nenávidíme, co můžeme dělat?“ povzdychl si vesničan.
Čína by ráda, podobně jako mnoho dalších států, vytěžila maximum z reformního procesu v Barmě. Její ambice ale komplikuje strach tamních obyvatel. Mnozí se domnívají, že pokud vláda nebude opatrná, mocný soused levně vytěží přírodní bohatství země a trvalý užitek to nepřinese. Prezident Thein Sein proto před více než rokem zastavil Čínou spolufinancovaný projekt přehrady na řece Iravádí v hodnotě 3,6 miliardy dolarů, proti němuž vystupovala i představitelka opozice Do Aun Schan Su Ťij.
Obavy z čínského vlivu přispěly i k oteplování barmsko-amerických vztahů, čehož se chystají využít mnohé firmy z USA. Washington je přitom připraven zužitkovat protičínský sentiment v jihovýchodní Asii i vojensky. Pracuje na rozšíření spolupráce s Filipínami a Vietnamem, tedy zeměmi, které mají s Čínou nevyřešené územní spory.
Zajímavou kapitolou je Mongolsko, jemuž se kvůli těžařskému boomu někdy přezdívá Minegolia. V květnu minulého roku parlament země schválil zákon vyžadující jeho souhlas při koupi většího než 49procentního podílu ve společnostech napojených na strategické sektory. Legislativa byla přijata v reakci na pokus firmy China Aluminum Company ovládnout uhelného producenta SouthGobi Resources.