Strach z Číny - sousedé se bojí rostoucího vlivu asijského obra

Čínské investice v Evropě

Čínské investice v Evropě Zdroj: Kolaz E15

Dlouho byla v části jihovýchodní Asie vítaným sponzorem a určitou zárukou stability. Rostoucí vliv Číny v kombinaci s rozhodným prosazováním zájmů však dělá starosti stále většímu počtu sousedů. Problémy ve vztazích asijské velmoci s okolím by se daly rozdělit do tří kategorií – územní, vojenské a hospodářské. V mnoha státech přitom přispívá k růstu protičínských nálad kombinace všech faktorů.

„Pocit nespokojenosti s Čínou mezi obyčejnými lidmi v některých zemích je den za dnem naléhavější. Jsou znepokojeni rolí, jakou Čína v jejich zemi hraje. Jestli budeme ignorovat názory místních, v dlouhodobém horizontu za to zaplatíme vysokou cenu,“ citoval list Wall Street Journal čínského experta na jihovýchodní Asii Kuo Ťi-kuanga.

Kromě zemí tradičně „opatrných“ vůči Pekingu, jako jsou například Japonsko nebo Indie, se nespokojenost s působením Číny začíná zvedat například i v Barmě, Kambodži a Mongolsku.

„Tohle všechno byl les. Ale vláda prodala zem bohatým lidem,“ postěžoval si agentuře Reuters nedávno v kambodžském národním parku Botum Sakor ochránce přírody Chut Wutty. Bohatými lidmi měl na mysli severočínskou firmu Tianjin Union Development Group, která se rozhodla předělat místo s výskytem tygrů, slonů, medvědů a opic o rozloze více než 300 kilometrů čtverečních na rezort pro luxusní dovolenou.

„Bylo nám řečeno, že toto je čínská zem a my nesmíme pokácet jediný strom,“ přidal se jeden z obyvatel území, jehož vesnice byla vystěhována. Lidem, kteří odmítli odejít, úřady půdu bez náhrady zabavily. „I když Čínu nenávidíme, co můžeme dělat?“ povzdychl si vesničan.

Protičínské nálady v AsiiProtičínské nálady v Asii | E15

Čína by ráda, podobně jako mnoho dalších států, vytěžila maximum z reformního procesu v Barmě. Její ambice ale komplikuje strach tamních obyvatel. Mnozí se domnívají, že pokud vláda nebude opatrná, mocný soused levně vytěží přírodní bohatství země a trvalý užitek to nepřinese. Prezident Thein Sein proto před více než rokem zastavil Čínou spolufinancovaný projekt přehrady na řece Iravádí v hodnotě 3,6 miliardy dolarů, proti němuž vystupovala i představitelka opozice Do Aun Schan Su Ťij.

Obavy z čínského vlivu přispěly i k oteplování barmsko-amerických vztahů, čehož se chystají využít mnohé firmy z USA. Washington je přitom připraven zužitkovat protičínský sentiment v jihovýchodní Asii i vojensky. Pracuje na rozšíření spolupráce s Filipínami a Vietnamem, tedy zeměmi, které mají s Čínou nevyřešené územní spory.

Zajímavou kapitolou je Mongolsko, jemuž se kvůli těžařskému boomu někdy přezdívá Minegolia. V květnu minulého roku parlament země schválil zákon vyžadující jeho souhlas při koupi většího než 49procentního podílu ve společnostech napojených na strategické sektory. Legislativa byla přijata v reakci na pokus firmy China Aluminum Company ovládnout uhelného producenta SouthGobi Resources.