„Nemůžeme zaručit, že počet obětí střelby na ostrově Utoya ještě nějak nevzroste,“ uvedl policejní šéf Oystein Maeland a dodal, že mnoho lidí má těžká zranění. Tábora se účastnilo bezmála 600 lidí ve věku 14 až 18 let. Původně měl tábor navštívit i norský premiér Jen Stoltenberg.
Svědkové vypověděli, že střelec se pohyboval prázdninovým táborem a střílem kolem sebe mladé lidi, kteří se v hrůze rozbíhali do všech stran. Někteří se snažili zachránit skokem do vody a plavat k pevnině.
„Viděla jsem lidi skákat do vody, kolem padesáti lidí se snažilo plavat k pobřeží. Lidé křičeli, třásli se strachy, byli vyděšení. Byli tak mladí, bylo jim 14 až 19 let“ řekla dvaačtyřicetiletá Anita Lienová, která žije několik se metrů od tábora.
„Vypadalo to jako válečná zóna. Někteří z těch lidí neměli obličej. Jejich zranění byla tak ošklivá, že ten střelec musel používat nějakou zbraň velké ráže,“ řekl v telefonickém rozhovoru pro Washington Post šestadvacetiletý Andre Skeie, který bydlí nedaleko ostrova, a byl jedním ze zhruba 20 lidí, kteří zareagovali na výzvu policie, aby ti, kdo mají lodě, přišli pomáhat při záchranném úsilí.
Střelba na ostrově následovala krátce poté, co ve vládní čtvrti v Oslu vybuchla pumová nálož. Ta zabila nejméně sedm lidí a další desítky zranila. Podle policie spolu oba útoky souvisejí a zřejmě je spojuje i zadržený útočník z ostrova. Policie našla i na Utoye několik nevybuchlých výbušnin.
Střelec zřejmě napojen na extrémní pravici
Zadržený střelec byl identifikován jako dvaatřicetiletý norský občan. Na ostrově střílel oblečen v policejní uniformě. Podle policejního šéfa v Oslu ale nikdy u policie nepracoval.
Norská média a nyní i policie ho označují za Anderse Behringa Breivika. Televize a další norská média uveřejnila fotografii světlovlasého a modrookého muže severského vzhledu.
Některé sdělovací prostředky také spekulují o tom, že Breivik nebyl jediným pachatelem. Dle listu Verdens Gang mohli být na Utöye střelci dva a jeden z nich může být stále na svobodě. Zatímco Breivik na sobě měl policejní oděv, druhý prý nikoli.
Zpravodajské záběry z místa táborového masakru na ostrově Utoya
Podle některých norských médií je Breivik blízký extrémně pravicovým kruhům a měl na své jméno registrováno několik zbraní. Na svém profilu na facebooku muž uvádí, že je konzervativního smýšlení, je křesťan, svobodný a baví ho lov a bojové hry.
V internetových debatách prý Breivik projevoval jasné nacionalistické názory a ostře kritizoval názory o možném soužití lidí z různého kulturního prostředí. Nelíbila se mu imigrační politika a zapojoval se do debat, jejichž účastníci vyjadřovali strach z vlivu islámu. Socialismus podle něj rozbíjí tradici, kulturu a pocit příslušnosti k určitému národu. Napomáhá podle něj vzniku slabých a dezorientovaných společností.
Souvisí spolu oba útoky?
Breivik je teď prý vyšetřován na základě protiteroristického zákona. Dle BBC mu podle norského zákona v případě usvědčení hrozí trest 21 let vězení.
Podle policie je Breivik zřejmě zapojen i do výbuchů v Oslu. Není vyloučené ani to, že jednal při obou útocích sám. „Zdá se, že vůbec není napojen na žádnou mezinárodní teroristickou organizaci,“ řekl jeden policejní činitel, který chce zůstat v anonymitě, protože tyto informace policie oficiálně nezveřejnila.
Podle listu New York Daily News Breivik nedávno založil zemědělský podnik Breivik Geofarm. Mohla to být pouze zástěrka pro shromáždění velkého množství hnojiv a chemikálií využitelných k výrobě výbušnin.
Oba útoky se odehrály v oblastech spojených s vládnoucí NAP, jejímž předsedou je premiér Jens Stoltenberg. Při explozi v Oslu bylo poničeno několik vládních budov včetně úřadu premiéra. Mládežnický tábor organizovala právě strana NAP a premiér měl na tábor osobně dorazit.
Nejničivější útok na Norsko od světové války
Při explozi v Oslu bylo poničeno několik vládních budov včetně úřadu premiéra. Ten ve své kanceláři nebyl a později oznámil, že je na bezpečném místě. Centrum Osla bylo po útoku vylidněné, v ulicích zaujali pozice vojáci. Dnes však už situace v norské metropoli není chaotická a výzva, aby se lidé vyhýbali centru města, byla zrušena.
Premiér Jens Stoltenberg na ranní tiskové konferenci označil páteční události za národní tragédii. Jde o nejničivější útok na Norsko od druhé světové války a nejtragičtější útok v západní Evropě od útoků spáchaných v roce 2004 ve vlacích v Madridu. O život tehdy přišlo 191 lidí.
