Freiburští ekonomové analyzovali schopnost členů eurozóny půjčovat si na finančních trzích a dospěli k neradostnému závěru. Výsledky jsou obzvláště nepříznivé pro Řecko. „Navzdory všem tvrzením řecké vlády zůstává Řecko problémovým dítětem eurozóny,“ uvádí studie. Vidina návratu na finanční trhy se vzdaluje stále rychleji, dodává.
Analýza vychází z dat, která ve svém hospodářském výhledu zveřejnila Evropská komise. Řecký státní dluh sice podle předpovědi v příštím roce klesne na 171,9 procenta hrubého domácího produktu z letošních 177 procent, to je ale stále více, než odhadovala listopadová analýza. Brusel ale vidí i další pozitiva. Hospodářství letos po letech propadů začne mírně růst a příští rok by mělo posílit dokonce o 2,9 procenta. Rekordní nezaměstnanost by měla klesnout.
Podle CEP se pozitivní zprávy přeceňují. Příčiny krize eurozóny se totiž dosud nepodařilo odstranit, ta se naopak šíří do dalších zemí, konkrétně do Finska a Belgie. Zatímco přístup na finanční trhy dosud není bezprostředně ohrožen, obě země už zaznamenaly první známky zhoršení situace. Belgie se v roce 2012 poprvé od přijetí eura stala čistým dovozcem kapitálu a loni převaha dovozů nad vývozy výrazně posílila.
Stejný kurz nabralo už dříve i Finsko. To dokládají také čísla finské národní banky, podle níž loni hrubý domácí produkt země klesl o jedno procento. Loni ještě padal mírněji, o 0,8 procenta.
Pozitivně se naopak situace vyvíjí v Irsku a Španělsku. Dublin už krizi podle CEP téměř překonal, chybí už jen nárůst investic, které se stále drží téměř na nule. Přístup Španělska k půjčkám se loni zlepšil poprvé od zavedení eura. „Země ještě musí prosadit další konsolidační a reformní opatření, aby zredukovala vysokou nezaměstnanost a státní dluh, který během krizových let drasticky narostl,“ uzavírá studie.
