Násilnosti propukají hlavně v místech, kde bydlí sociálně slabí a vesměs přistěhovalci. Spustilo je zastřelení devětašedesátiletého muže, jenž policisty ohrožoval mačetou, skutečné příčiny jsou ale hlubší. „Možná je to vztek na bezpečnostní složky, možná zlost na jejich osobní situaci, tedy na nezaměstnanost a nemožnost sehnat bydlení,“ míní podle Reuters Selcuk Ceken, který pracuje v centru pro mládež.
„Máme společnost, která začíná být stále více rozdělená a ve které se sociální a hospodářské rozdíly prohlubují. A lidé odtud jsou postiženi nejvíce, máme institucionální rasismus,“ vysvětluje příčiny nespokojenosti stovek mladíků Rami Al-Chamisí z organizace Megafonen, jež se sociálními problémy předměstí zabývá. Levicově orientovaná média viní ze selhání středopravou vládu Fredrika Reinfeldta, kvůli kterému na okrajích měst vznikají ghetta.
Severský stát je známý svou vstřícností vůči přistěhovalcům. Z údajů statistického úřadu plyne, že v zemi s téměř desetimilionovou populací žije jeden a půl milionu lidí, kteří se narodili v cizině. V roce 2000 jich byl milion. Podle dat OECD dosahuje míra nezaměstnanosti mezi nimi šestnácti procent, mezi rodilými Švédy je šestiprocentní.
Mnoho přistěhovalců je sice z kulturně blízkých severských států, do země ale každoročně míří i desítky tisíc uprchlíků z problémových zemí. Z loňských zhruba sto tisíc imigrantů žádala v zemi téměř polovina o azyl. Často šlo o příchozí ze Sýrie, Afghánistánu či Somálska. Na žebříčku 44 vyspělých zemí je Švédsko v počtu žadatelů o azyl na čtvrtém místě.
Lednový průzkum agentury Novus ukázal, že švédští voliči začínají klást tématu imigrace větší důležitost než dříve.
Zatímco loni to bylo téma číslo jedenáct, letos se probojovalo na šestou příčku. Navíc z něj vyplynulo, že pětina tázaných si myslí, že nejlepší řešení záležitosti nabízejí krajně pravicoví Švédští demokraté. Jen čtrnáct procent si totéž myslí o sociální demokracii. „To, že politika Švédských demokratů je vnímána jako nejlepší, svědčí o selhání ostatních stran,“ konstatoval šéf agentury Torbjörn Sjöström.
Proslulý Rosengard
Nepokoje provázené ničením aut a házením kamení na policisty nejsou ve Švédsku úplnou výjimkou. V roce 2010 došlo na předměstích metropole k podobným výtržnostem jako nyní. I tehdy byla za příčinu násilností považována nespokojenost přistěhovalců se svou sociální situací. Velmi citlivým místem je Malmö. Proslulá je přitom zdejší čtvrť Rosengard, kde ke střetům mezi obyvateli a policisty dochází často. V roce 2008 tam vyvolalo velkou nespokojenost místních uzavření islámského kulturního centra.
