V průzkumu agentury Novus, zveřejněném ve středu, si opozice udržovala náskok 3,6 procentního bodu před vládními stranami. Zatímco Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, Zelení a Levicová strana měli podporu 45,2 procenta dotázaných, vládní koalici čtyř stran podpořilo jen 41,6 procenta respondentů. Deník Expressen uváděl dokonce náskok 6,3 bodu pro opoziční strany, což ale pořád znamenalo značný pokles oproti deseti procentním bodům pro opozici ze srpnových průzkumů, připomněla agentura Reuters.
Švédové premiéru Reinfeldtovi vyčítají především fakt, že svou politikou privatizace státních společností, snižování daní a současně i sociálních dávek odchýlil Švédsko daleko od idejí sociálního státu. Podle kritiků to vedlo mimo jiné k výraznému zvětšení propasti mezi bohatými a chudými i ke zhoršení kvality vzdělávacích zařízení, zdravotní péče nebo domovů pro seniory.
Ať už hlasování skončí vítězstvím vládních, či naopak opozičních stran, lze předpokládat, že výsledek bude velmi těsný a pravice ani levice nebude schopna vytvořit stabilní vládu, varují analytici. Některá světová média, například list Financial Times, varují, že by Švédsko - pravidelně se umísťující v popředí žebříčků životní úrovně a prosperity - mohlo upadnout do politické nejistoty, či přímo chaosu.
65 let sociální demokracie
Oslabení kdysi mocných sociálních demokratů - kteří vládli Švédsku dohromady 65 z celkových 78 let v období mezi roky 1932 a 2010 - přineslo vzestup dříve okrajových stran. Nejvíce diskutované je posílení populistické, protiimigrační strany Švédští demokraté, která má kořeny v neonacistickém hnutí. Strana, jež by mohla získat až deset procent hlasů voličů, a stát se tak třetím nejsilnějším uskupením, se sice v poslední době snaží distancovat od své extremistické minulosti, jedna z jejích kandidátek pro místní volby ale byla na snímcích publikovaných minulý týden zachycena se svastikou na oblečení.
Podobně jako ve většině Evropy není ani ve Švédsku s krajní pravicí ochotna spolupracovat žádná hlavní politická strana, a tak vytvoření většinové vlády bude problematické, upozorňuje deník Financial Times. Pozornost poutá i Feministická iniciativa, která se v květnu jako vůbec první feministická strana dostala do Evropského parlamentu a nyní má naději překonat čtyřprocentní práh pro vstup do švédského zákonodárného sboru. Podle Financial Times by se nakonec po nedělních volbách mohlo do parlamentu dostat až devět různých politických uskupení.
Ochotni spolupracovat
Sociální demokraté pod vedením poměrně neznámého Stefana Löfvena již naznačili, že pokud se jim nepodaří získat většinu, nezřekli by se spolupráce s jednou ze tří menších středopravých stran: Lidovou stranou - Liberály, Stranou středu či Křesťanskodemokratickou stranou, jež v současnosti vládnou spolu s Reinfeldtovou Umírněnou koaliční stranou. Takový krok by ve švédské politice znamenal ukončení tradičního rozdělení na levici a pravici.
K hlasování je přizváno sedm milionů oprávněných voličů, kteří rozhodnou o obsazení 349 křesel jednokomorového parlamentu Riksdagu. Volební místnosti se otevřou v 8:00 SELČ a zavřeny budou o 12 hodin později. Hned poté by měly být známy odhady výsledků při odchodu voličů z hlasovacích místností. Konečné výsledky budou zveřejněny na serveru val.se, uvedl britský deník The Guardian.
