Nová opatření, které Švédsko zavádí kvůli migrační krizi, komplikují seveřanům život. A místní je vnímají velmi citlivě.
Například ještě loni jste mohli pohodlně z centra dánské metropole Kodaně dojet - podmořským tunelem a přes jeden z nejdelších mostů světa - do různých destinací na jihu Švédska, dnes musejí všichni přestoupit na letišti na nový vlakový spoj, což představuje první zdržení.
Dalším je pak kontrola dokladů na švédské straně. Celý vlak se zastaví a nerozjede se, dokud policie nepřekontroluje doklady každého pasažéra. V době dopravní špičky jde o zdržení v řádu několik desítek minut. A Švédům pracujícím v Kodani to znepříjemňuje život natolik, že se chtějí přestěhovat do Dánska.
To je jen jeden z mnoha případů mizejícího komfortu, který ve výsledku mění tamní politickou scénu. „Švédové nemají z imigrantů strach, ale postupně přicházejí o své jistoty a svůj klid,“ říká vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR ve Stockholmu Naděžda Homolová.
Klasické demokratické strany ztrácejí podporu a laciné body sbírají populisté. Sociální demokracie dokonce podle průzkumu z letošního ledna poprvé od roku 1967 přišla o post nejsilnější partaje na úkor opoziční strany Moderátů. „Populistická strana Švédských demokratů je na třetím místě s minimální ztrátou. Podle expertů prochází vnitropolitická scéna obdobím turbulencí, které zde nejsou obvyklé,“ doplňuje Naděžda Homolová.
Odpovědnost jako balvan
Švédsko tíží břímě odpovědnosti. V loňském roce přijalo v přepočtu na milion obyvatel nejvíce přistěhovalců ze všech států Evropské unie. Do téměř desetimilionového království jich přibylo více než 150 tisíc. Pro státní pokladnu to představuje velkou zátěž, a to bez ohledu na možné zhoršení situace a potenciální potřebu dalších investic do bezpečnosti.
„Na švédské domácí scéně téma migrace a integrace dominuje od loňského podzimu. Jak rostl počet nově příchozích, stávaly se vnitrostranické a mezistranické diskuze živějšími,“ popisuje diplomatka. V listopadu 2015 byly zavedeny zmíněné dočasné hraniční kontroly na jihu země, od ledna se osobám vstupujícím do Švédska kontrolují i osobní doklady.
„V lednu 2016 představila vláda také řadu opatření, aby bylo pro přistěhovalce snadnější najít zaměstnání v oblastech, kde je nedostatek personálu. Chybějí například kuchaři, lékaři, psychologové či zdravotní sestry. Dále vláda navýšila zdroje pro odborné vzdělávání a pro ověřování zahraničních zkoušek, aby se mohli uplatnit na pracovním trhu,“ říká.
Co nejhlubší integrace
Potíže se řeší takzvaně „po Švédsku“. Prvotní je totiž co nejhlubší integrace nových obyvatel do společnosti, zároveň ale mohou do země jen ti, kteří zde chtějí požádat o azyl. Země tří korunek už nechce být tranzitním územím. Na jaře by měla být přijata i opatření k podpoře podnikání mezi imigranty a vytváření pracovních míst pro méně kvalifikované.
„Děti a mladiství imigranti bez doprovodu dospělých rodinných příslušníků budou umísťováni novým způsobem a bude nad nimi zvýšen dohled. Celkově vláda po rozhovoru s municipalitami, na nichž leží hlavní tíha při umísťování nově příchozích, přislíbila zjednodušení pravidel,“ dodává zástupkyně velvyslanectví.
Podle ministra vnitra Anderse Ygemana chce vláda těsnější spolupráci s Evropskou unií. Na rozdíl od Česka Švédsko logicky podporuje kvóty na rozdělení uprchlíků. „Jsme zemí, která na sebe v uprchlické krizi bere největší zodpovědnost. Také ostatní země musejí přijmout svůj díl zodpovědnosti,“ citovala Ygemanova slova ČTK. Evropská komise ostatně slibuje od jara v Dublinském systému, tedy společné unijní azylové politice, zásadní změny.
Současná krize ovlivnila vztah Švédů k Unii jen částečně. Švédské obyvatelstvo stále celkově podporuje spolupráci v rámci EU. Na druhou stranu podle posledních průzkumů veřejného mínění jen nízké procento voličů souhlasí s přistoupením k eurozóně.
Švédská koruna tak může být podobnou trvalkou jako ta česká. Vstup do eurozóny už ostatně seveřané v referendu v roce 2003 odmítli.
Celý článek si můžete přečíst na webu BusinessInfo.cz
