„Při dalším poklesu výnosů v eurozóně hledají investoři cíle jinde ve světě, tedy i v Americe. Zároveň ale také utíkají do bezpečí tváří v tvář hrozbám, jako je brexit,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Středeční emisi desetiletých bondů skoupili zahraniční hráči z bezmála 74 procent, což je podle dat ministerstva historický rekord. Z druhé emise splatné v roce 2046 pak v zahraničí 65 procent, z posledních pěti obdobných aukcí přitom putovalo ven jen kolem šedesáti procent papíru.
Díky zájmu ze zahraničí Bílému domu podstatně klesají náklady na financování, a to zejména v případě dlouhodobých půjček. Na deset let se tak investoři spokojili s ročním úrokem 1,7 procenta, ještě o rok dříve musel Washington pro úspěch aukce nabídnout takřka o polovinu více. Dlouhodobější z emisí nabídla investorům roční úrok 2,4 procenta, ještě na počátku letošního roku převyšoval úrok z těchto papírů 3 procenta.
„Zájem o americké dluhopisy podporuje i relativně slabý dolar, jehož korelace s výnosy amerických vládních dluhopisů je v poslední době velmi vysoká,“ uvádí analytik Cyrrusu Marek Hatlapatka. Obecnému zájmu o dluhopisy nahrál i nedávno zhoršený výhled Světové banky pro globální ekonomiku, stejně jako známky únavy samotné americké ekonomiky.
„Nízké investice ve Spojených státech a slábnoucí kondice amerického trhu práce oddalují okamžik dalšího utažení zámořské měnové politiky, logickou volbou jsou v takovém případě pro investory právě dluhopisy,“ dodává expert Moodys Analytics Tomáš Holinka.
