Světová banka: Počet lidí žijících v extrémní chudobě klesne pod 10 procent

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: , CC BY 2.0, flickr.com,

Počet lidí žijících v extrémní chudobě by měl letos poprvé klesnout pod deset procent světové populace, uvedla v nové zprávě optimistické výhledy Světová banka. Podle jejího prezidenta Jim Yong Kima by tak současná generace mohla ukončit extrémní chudobu. Cílům OSN, které toho chtějí dosáhnout do roku 2030, může ale stát v cestě zpomalení světové ekonomiky.

Podle propočtů Světové banky klesne počet lidí žijících v extrémní chudobě z 902 milionů v roce 2012 na letošních 702 milionů. Vyjádřeno v procentech je to z 12,8 procent světové populace na 9,6 procent. Podle Světové banky za to může růst rozvíjejících se tržních ekonomik, investice do vzdělávání a zdraví nebo sociální zabezpečení, které chrání lidi před pádem do chudoby.

Podle Michaly Traplové, koordinátorky informačně-rozvojových projektů organizace Člověk v tísni číslům výrazně nahrávají Čína a Indie, země s velkou populací, které se dnes počítají mezi středně příjmové země. „Bez nich by pravděpodobně statistiky vypadaly jinak,“ uvedla.

Východní Asie a Tichomoří, jižní Asie a subsaharská Afrika

Naprostá většina lidí žijících v extrémní chudobě se nachází ve třech regionech: východní Asii a Tichomoří, jižní Asii a subsaharské Africe. Nejhůře je v současnosti postižená subsaharská Afrika. Zatímco v roce 1990 tvořilo obyvatelstvo tohoto regionu 15 procent chudých, v současnosti je to celá polovina.

„Lidé žijící v těchto oblastech jsou často závislí na zemědělství a jsou tak vystaveni důsledkům klimatické změny více než si umíme představit. Možnosti adaptace na výkyvy počasí jsou zde mizivé. Například Etiopie sice patří mezi země, která je mezi těmi nejúspěšnějšími v potírání absolutní chudoby, v celosvětovém měřítku je zde ale stále jeden z nejvyšších výskytů podvýživy,“ popsala Traplová.

Mluvčí humanitární organizace Adra Barbora Němcová navíc připomíná, že chudobu není možné redukovat jen na čistě finanční diskuzi. „Chudoba má řadu nefinančních ukazatelů – přístup ke vzdělání, zdravotní péči, vodě, elektřině a tak dále, na které není možné zapomínat, chceme-li dosáhnout udržitelné změny v životech lidí po celém světě,“ uvedla.
Mezinárodní práh chudoby představila Světová banka na počátku 90. letech 20. století. Původně byla hranice jeden dolar na den. Později ho zvedla na 1,25 dolaru a nyní na 1,90 dolaru na den.