Světová populace je na prahu 7,5 miliardy lidí, bez imigrantů se neobejdou USA ani Austrálie

Ilustrační

Ilustrační Zdroj: Profimedia.cz

Socha Svobody
Ilustrační
Ilustrační
Ilustrační
Populace
6 Fotogalerie

Lidstvo v nejbližších dnech překročí další mezník. Přispěla k tomu hlavně Afrika, která zažívá populační explozi. Naopak dvě desítky evropských zemí vymírají. Bez imigrantů se už neobejdou ani Austrálie a USA.

Chýše v nějaké zapomenuté africké vesnici nebo rozpadlý dům na předměstí indického velkoměsta. To jsou nejpravděpodobnější kulisy dalšího milníku lidstva. Příští týden se někde na planetě narodí dítě, které nic netuše zaokrouhlí populaci Země na rovných 7,5 miliardy lidí. Vyplývá to z údajů mezinárodního projektu Worldometers, který je respektován jako nejpřesnější statistika počtu obyvatel.

Tým výzkumníků v něm zpracovává data od OSN a dalších organizací a vkládá je do sofistikovaného matematického modelu. „Světová populace roste v současnosti rychlostí 1,11 procenta. Přírůstek obyvatel by měl být letos zhruba 80 milionů lidí,“ uvádí ve své analýze Worldometers. Nejvíce lidí – téměř 16 milionů – přibude tento rok v Indii. Ta by měla v následující dekádě vystřídat na postu nejlidnatější země světa Čínu. V té se kvůli politice jednoho dítěte přírůstek obyvatel zpomalil. 

Video: Sobotka okomentoval i migrační krizi

Video placeholder
Sobotka pozval Merkelovou a kritizoval Zemana. • redakce Blesk TV

Letos přibude „jen“ šest milionů Číňanů. Na překročení předešlé hranice sedmi miliard si mohlo lidstvo přiťuknout relativně nedávno – v říjnu 2011. Dříve táhla růst hlavně Asie, nyní se ale populační exploze stěhuje do subsaharské Afriky. Do tohoto regionu spadá letos všech deset zemí s nejrychlejším přírůstkem obyvatel. To ovlivní globální ekonomiku a migraci.

Svět musí zajímat hlavně Nigérie, která je s více než 190 miliony obyvatel nejlidnatější zemí Afriky a kde jen za letošek přibude dalších skoro pět milionů lidí. Vláda nemá pro svůj bleskově rostoucí národ práci, 30 milionů dospělých je nezaměstnaných. „Na zemi s limitovanými zdroji, jakou je Nigérie, tu číhá katastrofa,“ varuje analytička Remi Adekoya.

Podle nejdivočejších prognóz může být Nigerijců už v polovině tohoto století půl miliardy. Krom příjmů z prodeje ropy přitom africká země zatím v podstatě nemá jiné prosperující odvětví. Z přelidněné subsaharské Afriky tak stále víc lidí míří do Evropy za obživou. Zajímavé je to porovnat s dalším demografickým údajem.

Evropa nechtíc naplnila přízvisko starý kontinent a zdejší státy letos obsadily kompletní top ten zemí, které nejrychleji vymírají. Vede Bulharsko, Rumunsko a Litva. Týká se to ale například také Německa, Portugalska či Maďarska. Jak je na tom Česko? K poslednímu dni loňského roku mělo deset milionů a 579 tisíc obyvatel.

Podle Českého statistického úřadu loni v zemi přibylo 25 tisíc obyvatel. Ovšem víc než čtyři pětiny tohoto přírůstku populace představují právě přistěhovalci. Bez nich česká populace v podstatě stagnuje. Vymírání „domácích“ Evropanů tak opět nastoluje otázku využití běženců jako potřebné pracovní síly.

„Máme šanci odpoutat se od polarizované debaty, zda je migrace dobrá nebo špatná. Lidé se vždycky přesouvali a budou přesouvat. To, co pozorujeme, je normální,“ míní Marta Foresti z britského think thanku ODI. Bez přistěhovalců by skomíraly i vyspělé státy mimo Evropu. „Skoro 30 procent pracovníků v Austrálii jsou lidé, kteří se narodili v jiné zemi,“ zdůrazňuje David Watson z australské vládní agentury Austrade. PopulacePopulace|Eurostat

Bez přistěhovalců se už neobejde ani ekonomika Spojených států. Před nástupem prezidenta Donalda Trumpa jich tam žilo víc než 43 milionů. Český obchodní rada ve Washingtonu Tomáš Hart přitom upozorňuje na zajímavý fakt. V hlavní fázi produktivního věku je zaměstnáno na plný úvazek 93 procent imigrantů, ovšem jen 85 procent rodilých Američanů.

„Když ti ale přicházejí o práci, jen těžko jim vysvětlíte, že z daní odváděných imigranty se platí i jejich podpora nebo penze,“ podotýká Hart. Na tradiční uzavřenost a mimořádně přísnou imigrační politiku doplatilo Japonsko. Z velkých zemí jde o národnostně nejvíce homogenní stát, když Japonci tvoří více než 98 procent populace.

I proto ale vedou tabulku zemí s největším absolutním úbytkem obyvatel. Jen za letošek klesne populace japonského souostroví skoro o 280 tisíc lidí. Nedostatek pracovníků přitom patří k hlavním důvodům útlumu, z nějž se někdejší hvězda světové ekonomiky v posledních letech snaží dosud marně vypotácet.