Symbióza skončila. Berlín a Paříž válčí o eurobondy
„Německo si myslí, že eurobondy mohou být pouze východiskem z nouze. Pro nás je to řešení,“ uvedl v Bruselu francouzský prezident François Hollande. Obligace měnové unie jsou podle něj prorůstovým nástrojem, Merkelová v nich vidí porušení základních smluv o EU. Za oběma lídry se zformovaly šiky zastánců. Po Hollandově boku stojí Itálie, Rakousko a Irsko, Merkelová má oporu ve Finsku, Švédsku a Nizozemsku. „Severní ekonomický model se opět utkává s jižním,“ připomínají pozorovatelé. Kdo má většinu, nechtějí rivalové prozradit. „Nepočítali jsme to,“ tvrdí Hollande.
Jisté je, že nejde pouze o pozice „pro“ a „proti“. „Některé země si dokážou představit společné dluhopisy ve vzdálené budoucnosti, další jen za určitým účelem. Jiné o nich nechtějí ani slyšet,“ upozorňují experti. O tom, zda eurobondy budou, či nikoli, může rozhodnout summit na konci června, kdy chtějí hlavy států a vlád přijmout opatření na oživení členských ekonomik. Agendu určí unijní „prezident“ Herman Van Rompuy.
Svár o obligace není jediným. Hollande a italský premiér Mario Monti požadují, aby peníze ze záchranných fondů nešly jen do rukou vlád, ale v nouzi přímo do marodných bank. Hlasitým přímluvcem je také irský premiér Enda Kenny. Odpůrce je stejný: Angela Merkelová.
Jednota panuje ohledně navýšení kapitálu Evropské investiční banky, jež má půjčovat na růstově důležité projekty. Námitky nejsou ani vůči cílenému použití zdrojů ze strukturálních fondů na pomoc periferním ekonomikám a emisím projektových bondů na záměry v infrastruktuře.
Slabinu summitu vidí analytici v absenci rozhodného postoje vůči Řecku. „Selhání ohledně Řeků, společných dluhopisů a evropských bank ukazuje, nakolik je unie rozdělena v názoru, jak čelit pohromě v podobě řeckého odchodu z eura,“ napsaly noviny Financial Times.
