Obyvatelé nejchudšího z postsovětských států schválili spolu s prodloužením Rachmonových pravomocí celou sérii ústavních změn, mezi nimiž je i snížení věkové hranice pro zvolení hlavou státu. To má podle západních analytiků umožnit, aby se řízení země ve volbách v roce 2020 mohl ujmout Rachmonův syn Rustam, jemuž je 29 let. Věková hranice pro funkci prezidenta byla snížena ze 35 na 20 let.
Imomali Rachmon, bývalý předseda sovětského kolchozu, stojí v čele země s většinově muslimským obyvatelstvem od roku 1992. Změny v ústavě a referenda doposud umožnily třiašedesátiletému vládci Tádžikistánu úspěšně kandidovat v prezidentských volbách čtyřikrát. Jeho nynější mandát vyprší v roce 2020.
Loni Rachmonovi udělil parlament titul Vůdce národa a přiznal mu doživotní imunitu před trestním stíháním. Stejných privilegií užívá například i vůdce nedalekého Kazachstánu Nursultan Nazarbajev.
Na Západě kritizován, vlastními lidmi milován
Rachmon je na Západě kritizován za nerespektování náboženské svobody a politického pluralismu. Obyvatelstvo ale podle pozorovatelů očividně nadšeně podporuje svého prezidenta, jemuž vděčí hlavně za zdárné ukončení pětileté občanské války. Ta vypukla v zemi v roce 1992 jen měsíc po vyhlášení nezávislosti a skončila dohodou s islamistickou opozicí.
Tádžičtí voliči odhlasovali i ústavní změnu, která zakazuje formování politických stran založených na programech spojených s náboženstvím. Tento krok má zabránit tomu, aby se hlavní opoziční síla Islámská strana obrody nemohla po loňském zákazu činnosti reformovat.
